O Omodě 7 jsme psali nedávno v souvislosti s jejím příchodem na český trh. Po statické prezentaci jsme s odstupem přibližně dvou týdnů dostali možnost vůz krátce vyzkoušet na českých silnicích.

Na českém trhu je Omoda 7 k dispozici se dvěma pohony. Tím zajímavějším je pro nás čistě spalovací verze poháněná přeplňovaným čtyřválcem 1.6 ICE z řady ACTECO, která se páruje se sedmistupňovou samočinnou dvouspojkovou převodovkou, hlavně však s konvenčně řešeným pohonem všech kol. Jde o verzi určenou v Evropě výhradně pro Českou republiku. Nabízí se ve dvou výbavách, kdy základní Luxury vyjde na 799.000 korun, vyšší úroveň Premium stojí 839.000 korun.

Alternativou k pohonu spalovacím motorem 1.6 ICE je plug-in hybridní motorizace Omoda 7 SHS. A právě tu jsme měli možnost vyzkoušet. Základem jejího pohonu je rovněž přeplňovaný čtyřválec z řady ACTECO, ovšem s objemem sníženým o 0,1 litru. Pracuje s Millerovým spalovacím cyklem, přičemž k technickým zajímavostem patří například řízené chlazení pístů ostřikem oleje nebo vodní chladič stlačeného vzduchu (intercooler).

Motor se pojí se dvěma elektrickými stroji, trakčním motorem, který přímo vůz pohání, respektive startérem/generátorem, jenž spouští spalovací motor a dále dobíjí trakční baterii typu LFP s kapacitou 18,3 kWh při jmenovitém napětí 339,2 V. Vše (oba elektrické stroje spolu se spalovacím motorem) se stýká v jednostupňové samočinné převodovce DHT.

DHT zde může pracovat až v osmi režimech. Základem je elektropohon, následuje elektropohon s prodlouženým dojezdem, kdy spalovací motor pouze pohání generátor, nikoliv přímo přední kola. Ty ale může také pohánět, a to jak samostatně, tak také v součinnosti s trakčním motorem. Následují dva dobíjecí režimy a stejný počet rekuperačních, kdy může rekuperovat pouze trakční motor nebo oba elektropohony dohromady, tedy elektromotor spolu s generátorem. Jde o takzvanou paralelní rekuperaci.

Na českém trhu se verze SHS nabízí se stejnými výbavami jako Omoda 7 ICE, ceny jsou 969.000 korun (Luxury), respektive 999.000 korun za výbavu Premium. Vyšší výbava nabízí navíc automatické parkování (APA) spolu s dálkově ovládaným parkováním (RPA), kdy obsluha nemusí sedět ve vozidle. Druhou položkou navíc jsou masážní přední sedadla.

To už jsme někde viděli

Pokud se na novou Omodu 7 podíváte zezadu, spatříte linie velmi podobné vozu Range Rover Velar. Zatímco venkovní design je vcelku působivý, řešení kabiny ničím nevybočuje nad rámec standardu současných čínských automobilů. V mnohém se kabina podobá starší Omodě 5, kterou jsme měli na dlouhodobý test, na druhou stranu jsou tady i některé novinky.

Co zůstává, je volič samočinné převodovky drobnou páčkou na pravé straně sloupku volantu. Na středovém tunelu tak najdete pouze spínače volby jízdních režimů, kdy v nabídce jsou Eco, Normal a Sport. A dále přepínač mezi režimy HEV a EV. Mezi oběma spínači je zapínání klimatizace, audia a tlačítko pro rychlé odmlžení čelního skla. A uprostřed varovné blikače.

Již známou funkcí je také rychlý vstup do menu nastavení vozu potažením prstem po centrální obrazovce. V tomhle případě ale menu moc možností neskýtalo, takže bylo třeba se hlouběji ponořit do infotainmentu k vypnutí některých jízdních asistentů. A to už zrovna intuitivní nebylo.

A teď k těm novinkám. Dveře nemají klasické vnitřní kliky, které jsou ve skutečnosti řešeny jako prodloužení dveřních loketních opěrek. Tedy stejně jako to má nový VW T-Roc a jako to už kdysi dávno měl třeba Fiat Regata. A zatímco u T-Rocu jsou skutečně rafinovaně ukryté, u Omody 7 jsou viditelné více, už i proto, že jsou stříbrné stejně jako spínače ovládání oken.

Marně však hledáme, jak si nastavit zrcátka. Ovladač nikde není. Jde o druhou inovaci, která se pro změnu inspirovala poslední Teslou Model 3. K nastavení zrcátek musíte vstoupit do menu „Nastavení vozu“ a podmenu „Základní nastavení“. Tady zvolíte, které zrcátko chcete seřizovat, a samotné seřízení uděláte dvousměrným spínačem s kolečkem na rameni volantu. Levým pro levé zrcátko, pravým pro pravé. Je to trochu krkolomné a zdálo se nám, že u Tesly to mají vyřešeno o něco lépe.

Vymyšleno v Číně

Třetí inovace je však zcela originální a tou je posuvná centrální obrazovka. K posunutí lze využít buď tlačítko na volantu, nebo virtuální tlačítko na obrazovce, nebo do třetice stačí obrazovku přejet čtyřmi prsty ve směru, kam chcete posouvat. A opravdu to funguje. K čemu potřebuje třeba Audi A5 dvě obrazovky, stačí Omodě 7 jedna. Smyslem je, aby mohl spolujezdec snadno číst data třeba z navigace nebo se dívat za jízdy na svůj oblíbený film. Nejsme si ale jisti, zda by na něj současně neviděl také řidič, což není příliš bezpečné. U Audi A5 se dvěma obrazovkami to vyřešili zajímavě, a sice specificky řešeným displejem před spolujezdcem.

Posuvná obrazovka Omody 7 vypadá skvěle, ale jen do chvíle, než zjistíte, že to má i chyby. Tou největší je chybějící uzavíratelná schránka před spolujezdcem, tedy prvek, který mají auta snad od 40. let. Samotné posouvání má také svá omezení. Třeba když je aktivovaný parkovací asistent, tak posuv nefunguje z důvodu preference co možná nejlepší viditelnosti řidičem na záznam z kamer. V tomhle případě je obrazovka v levé krajní poloze.

Jak nová Omoda 7 jezdí? Na krátké, ale velmi dobře zvolené trase nechyběly ostré zatáčky stejně jako rozbité silnice. Pérování se na první pohled tváří jako komfortní, auto se příjemně pohupuje, když ale přejedete výmol, máte podobný pocit jako ve sportovně laděném autě. Tlumiče jsou dost tuhé. Při klidné jízdě, k níž je model určen, je ale chování novinky takřka bez výhrad.

Auto se rozjíždí vždy na elektřinu, spalovací motor se v případě potřeby přidává až od rychlostí 60 až 70 km/h. Důvodem je, že má jen jeden převod. Spolupráce dílčích pohonů v hnacím řetězci je řešena diskrétně a sladění jako takové je vcelku zdařilé. Ono obecně čínské hybridy a plug-in hybridy jsou dobře vymyšlené. Koncepčně se podobají Hondě nebo Mitsubishi, vzdáleně pak Toyotě, která ale používá dělič výkonu.

Zdroj: Prezentace modelu Omoda 7, Wikipedie, autorské články

Foto: Omoda