Ve Šternberském paláci byla od 11. prosince 2020 otevřena nová stálá expozice Staří mistři II, představující kolekce italské malby 14. a 15. století, nizozemského umění 17. a 18. století a středoevopské malířství 17. a 18. století.

Klenotem pražského baroka je barokní Clam-Gallasův palác, známý je i klasicistní Clam-Gallasovský palác ve Vídni. Obě místa připomínají rod Gallasů a posléze Clam-Gallasů, který měl svá panství především v severních Čechách. Kristián Kryštof Clam-Gallas (1771–1838) v roce 1801 pro veřejnost otevřel na zámku ve Frýdlantě rodové muzeum, první hradní muzeum ve střední Evropě.

Toskánský palác je jednou z dominant Hradčanského náměstí. Za své jméno vděčí Anně Marii Františce, velkovévodkyni Toskánské, která jej získala do vlastnictví v roce 1718. Dnes je využívá Ministerstvo zahraničních věcí ČR, v přízemí se nachází sál pro pořádání výstav a společenských akcí.

Černínský palác na Loretánském náměstí patří k nejmonumentálnějším barokním stavbám v Praze a je nejdelším barokním palácem v České republice. Součástí areálu je také klidná Černínská zahrada, která nabízí méně známý, ale působivý pohled na tuto výjimečnou šlechtickou rezidenci.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Hradčany, honosná čtvrť paláců, tichých uliček a plynových lamp, jsou místem, kudy doslova kráčely dějiny. Starobylé dláždění pamatuje klapot koňských kopyt, když po Hradčanském náměstí jezdily fiakry a tak jako před staletími, i nyní se zde tyčí Pražský hrad – dominanta celé Prahy.

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější části Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Mohutná budova Clam-Gallasova paláce v Husově ulici na Starém Městě pražském leží na křižovatce důležité středověké spojnice Pražského hradu s centrem Starého Města, zvané též Královská cesta, a prastaré komunikace vedoucí k Vyšehradu.

Malý romantický ostrov Kampa na řece Vltavě v Praze nabízí prohlídku místa s malebnými domky a dávnou historií. Nepravý ostrov je od Malé Strany oddělen uměle vytvořenou mlýnskou strouhou zvanou Čertovka. Skupina domů, mezi nimiž Čertovka protéká, je označovaná jako Pražské Benátky.

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.

Církevní hierarchie může na první pohled působit složitě. Tituly jako papež, biskup, arcibiskup nebo kardinál se často skloňují ve zprávách, ale co přesně znamenají? Jak se volí papež, co je to konkláve, jak dlouho existuje Pražské arcibiskupství, kdy odcházejí arcibiskupové do důchodu a kdo z českých svatých tuto funkci zastával? Na Kudy z nudy si to jednoduše vysvětlíme a přidáme i pár dalších zajímavostí ze světa papežů.

Černínové z Chudenic patří mezi nejstarší české šlechtické rody. Svůj původ odvozují od prastarého českého panského rodu Drslaviců, první zprávy o nich máme z 12. století a sledovatelný rodokmen začíná v roce 1358. Během staletí se dělili do nejrůznějších rodových větví, současným představitelem jedné z nich je senátor Tomáš Czernin (* 1962).

Mezi nejvýraznější stavby českého raného baroka patří Valdštejnská zahrada v areálu Valdštejnského paláce na Malé Straně v Praze. Místo je sídlem Senátu České republiky. Zahrada se stala nejen příjemným místem pro odpočinek, ale díky aktivitám Senátu i kulturním stánkem.

Budova paláce Kinských je ve správě Národní galerie Praha od roku 1949. V prostorách paláce je po jeho rekonstrukci otevřeno Kafkovo knihkupectví. Vzniklo zde také informační centrum Národní galerie, kavárna a muzejní obchod.

Galerie hlavního města Prahy se zaměřuje zejména na moderní a současné umění. Shromažďuje, ochraňuje a odborně zpracovává umělecké sbírky hlavního města Prahy. V současné době GHMP vystavuje v sedmi objektech.

Vrcholně barokní palác má vícero názvů podle svých dřívějších majitelů. Říká se mu Kolovratský, Thunovský či Thun-Hohenštejnský. Nachází se v Nerudově ulici a dnes v něm sídlí italské velvyslanectví.

Národní galerie Praha je státní organizací, která spravuje největší sbírku výtvarného umění v ČR. Hlavním cílem galerie je shromažďování, evidence, uchovávání, odborně zpracování a vědecký výzkum, ale také vystavování malířských, sochařských a grafických děl domácího i cizího umění.

Kaiserštejnský palác na Malostranském náměstí je jedním z nejcennějších barokních městských paláců v Praze, který vznikl přestavbou renesančních domů a během staletí se stal sídlem významných osobností, místem společenského života i kulturním prostorem.

Arcibiskupský palác v těsném sousedství Pražského hradu představuje jednu z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb Prahy. Vznikl v šestnáctém století a do dnešního dne prodělal několik přestaveb mimo jiné od J. B. Matheye.

Barokní stavba podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho se nachází na břehu Vltavy na Kampě. V současné době používá Lichtenštejnský palác česká vláda k reprezentačním účelům.

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (14. září 1583 – 25. února 1634) byl významný český vojevůdce, politik a zřejmě také nejbohatší Čech v dějinách. Byl majetnější než panovníci či prvorepublikoví továrníci, a dokonce předčil i nejbohatší současníky. Jak přišel syn chudého venkovského šlechtice z Podkrkonoší k tak obrovskému majetku?

Náměstí na Hradčanech mezi Pohořelcem a Hradčanským náměstím. V prostoru dnešního prostranství bývalo v 10. století pohřebiště a ve 14. století tržiště, součástí Hradčan se stal až za panování Karla IV., který město rozšířil a obehnal novými hradbami.

Praha, baroko a architekt, který měl zřejmě víc energie než běžný smrtelník. František Maxmilián Kaňka patřil k nejvýraznějším tvůrcům českého baroka a jeho stop je v hlavním městě tolik, že by vystačily na pořádnou procházku. Vydejte se s Kudy z nudy od Starého Města přes Malou Stranu až na Hradčany a Nové Město za paláci, kostely, zahradami i příběhem muže, který projektoval pro šlechtu, církev i slavné barokní sochaře.

Vrtbovský palác se nachází na rohu Tržiště a Karmelitské ulice na Malé Straně v Praze 1. Mnoho lidí o jeho existenci nemá příliš tušení, neboť jeho průčelí do ulice není nějak výrazně nápadné, ale za ním se skrývá jedna z nejhezčích pražských zahrad.

Loreta, Klementinum a malostranský chrám svatého Mikuláše v Praze, Broumovský klášter a kostely Broumovské skupiny, ale také kostel sv. Martina a biskupská rezidence v německém Bamberku, poutní kostel Panny Marie Pomocné v Ambergu nebo zámek Weißenstein: to všechno jsou stavby několika generací českých barokních architektů a stavitelů rodu Dientzenhoferů. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

Původně gotický dům, renesančně a roku 1704 barokně přestavěný Kryštofem Dientzenhoferem. V letech 1705–23 patřil J. B. Santinimu, který vytvořil vrcholně barokní domovní průčelí, z nějž se zachovaly jen zvlněné římsy. Dnes se zde nachází Hostel Santini Prague.

Martinický palác na Hradčanském náměstí v Praze patří mezi nejkrásnější renesanční stavby druhé poloviny 16. století. Kuriozitou je prostorové uspořádání domu, které se shoduje s uspořádáním Královského paláce na Pražském hradě, avšak v polovičním měřítku.

Valdštejnský palác na Malé Straně představuje jednu z nejvýznamnějších staveb českého raného baroka. Jedná se o celý palácový komplex, který doplňuje Valdštejnská zahrada a Valdštejnská jízdárna. V současné době slouží palác jako sídlo Senátu Parlamentu České republiky.

Barokní sochař, řezbář a kameník Matyáš Bernard Braun (24. února 1684, Sautens, Tyrolsko – 15. února 1738, Praha) patří k nejvýznamnějším představitelům českého vrcholně barokního sochařství. S jeho sochařskými díly se setkáte na řadě míst, od Prahy přes zámek Valeč až po Kuks.

Jan Neruda (9. července 1834 Praha-Malá Strana – 22. srpna 1891 Praha-Nové Město) byl český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik, vůdčí osobnost generace májovců. Příkré ulici, která z Malostranského náměstí od kostela sv. Mikuláše strmě stoupá k Pražskému hradu, se říkávalo Krokevní a později Ostruhová. Od roku 1895 je to ulice Nerudova – téměř na každém kroku tu totiž narazíte na vzpomínky, životní osudy a literární díla významného českého básníka a novináře Jana Nerudy.

Morzinský palác, zvaný též u Mouřenínů, je jedna z nejvýznamnějších staveb pražského vrcholného baroka stojící v Nerudově ulici, na Malé Straně v Praze. V současné době v objektu sídlí velvyslanectví Rumunské republiky.

Výjimečná a překrásná architektura, která vás oslní hrou světel a stínů, harmonií i zvláštní atmosférou: to jsou stavby Jana Blažeje Santiniho (3. února 1677 Praha – 7. prosince 1723 Praha), významného představitele středoevropského vrcholného baroka. Některé jeho stavby jsou zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, například poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.