Až budete procházet historické centrum Prahy, zvedněte pohled z rušných ulic a podívejte se nad portály starobylých domů. Malebná znamení, která dnes vnímáme jen jako dekorativní prvek v architektuře, kdysi lidem sloužila v každodenním životě. O čem domovní znamení v Praze vypovídají, jaký mají smysl a která přežila až do dnešních časů?
Až budete procházet historické centrum Prahy, zvedněte pohled z rušných ulic a podívejte se nad portály starobylých domů. Malebná znamení, která dnes vnímáme jen jako dekorativní prvek v architektuře, kdysi lidem sloužila v každodenním životě. O čem domovní znamení v Praze vypovídají, jaký mají smysl a která přežila až do dnešních časů?
Domovní znamení se zrodila ve středověkých městech. Když se lidé potřebovali orientovat ve spleti uliček, znamení na domech a jejich jména jim sloužila jako praktické pomůcky, podobné dnešním dopravním a turistickým značkám.
Znamení měla různou podobu: od reliéfů a soch přes malované kartuše až po dřevné nebo kovové štíty. A podobně jako přezdívky se buď ujala a vžila, anebo zanikla a zůstala na fasádě jen pro ozdobu. Příkladem neúspěchu, uváděném v knize Lydie Petráňové Domovní znamení staré Prahy, je třeba klasicistní volavka ve Školské ulici. Byť krásně provedená, lidé ze setrvačnosti domu říkali U Doušů nebo U Ambrožů. Naopak domu v Opatovické ulici se říkalo U biskupské mitry, přestože šlo jen o vyobrazení biskupské čepice v klenotu kamenného erbu církevního preláta.
Domovní znamení se používala už za časů Karla IV., kdy na Starém Městě existovala znamení třeba s čápem, hvězdou, jednorožcem, jelenem, kloboukem či liliemi. Ještě starší pak je dům U Kamenného zvonu na rohu Staroměstského náměstí a Týnské ulice, jedna z nejkrásnějších gotických staveb Prahy. Kamenný zvon na nároží stavby se jako domovní znamení používal od roku 1417, předtím byl jen součástí zdobné fasády. Dům si můžete prohlédnout zvenčí i zevnitř, slouží jako výstavní prostor Galerie hlavního města Prahy.
Staré domovní znamení dalo název dalšímu oblíbenému muzeu, domu U Zlatého prstenu. O ten pečuje Muzeum hlavního města Prahy a expozice se zaměřuje na proměnu Prahy v době panování Karla IV. A proč prsten? Ten prý ztratilo na rynku při noční zábavě jedno ze staroměstských strašidel, majitel domu jej zvedl a zavěsil nad vrata. Zajistil tak svému domu magickou ochranu, neboť prsten coby uzavřený kruh chrání před nečistými silami a znamená také svazek, slib a nerozlučně spojený osud.
Jedním z nejmladších domovních znamení se může pochlubit dům U Černé Matky Boží, postavený roku 1912 na nároží Celetné ulice. Plastika Černé Matky Boží ze 17. století, která dala stavbě jméno, původně zdobila dům U zlaté mříže, který stával na stejném místě. Architekt Josef Gočár dokázal staré domovní znamení mistrně vkomponovat do moderní budovy tak, aby zůstalo zachováno i pro další generace.
Nejoblíbenějším prvkem pražských domovních znamení byla zvířata, ať už převzatá z astrologie, jako průvodci svatých nebo samostatná. Například dům na rohu Karlovy a Liliové ulice zvaný U zlatého hada sice nese své znamení až od počátku 19. století, kdy zde byla lékárna. Proslavil se ale už půlstoletí předtím, kdy tu arménský obchodník Georgius Deodatus Damascenus otevřel první pražskou kavárnu.
Pražská kávová historie ale údajně začala již o několik let dříve v malém krámku v domě U Tří pštrosů na Malé Straně. V domě na Dražického náměstí v sousedství Malostranské mostecké věže Deodatus s úspěchem prodával voňavý nápoj kolemjdoucím. Po čase zbohatl, oženil se, koupil dům, stal se pražským měšťanem a přestěhoval se do Karlovy ulice na Staré Město.
Prastará domovní znamení si vetkla do názvu Brazilská restaurace Brasileiro U Zelené žáby na Starém Městě i malostranská restaurace U Zlaté podkovy. Na Kampě stojí dům u Modré lišky a v malostranském domě U Červeného lva, kde žil barokní malíř Petr Brandl, dnes najdete údajně nejmenší hotel v Česku. Hezké domovní znamení má i známá pivnice u Zlatého tygra, oblíbený podnik spisovatele Bohumila Hrabala.
V ulici Na Perštýně objevíte restauraci a pivovar U Medvídků; vznikl už někdy na počátku 15. století a je pojmenovaný po jednom z prvních majitelů Janu Medvídkovi. Půvabné medvědí znamení nese také dům U Dvou zlatých medvědů v Kožné ulici. Je to rodný dům německého židovského spisovatele a novináře Egona Erwina Kische, který ve fejetonu Medvědi coby vrátní zmapoval historii domu až do 16. století. Dnes tu sídlí ředitelství Muzea hlavního města Prahy.
Ze starých pražských domů dodnes září do ulic pestrá přehlídka nebeských těles: hvězdy, slunce, měsíce, komety, duhy. K nejznámějším patří dům U dvou slunců na Malé Straně. Je spojený s osudy spisovatele a novináře Jana Nerudy, dnes tu najdete jednu z nejznámějších a nejnavštěvovanějších pražských restaurací.
V Celetné ulici zase stojí dům U Černého slunce; právě tady se konala svatba Josefiny Hambacherové a Josefa Duška, pozdějších pražských hostitelů Wolfganga Amadea Mozarta. Nedaleký dům U Zlatého anděla zase sloužil jako luxusní hotel pro evropskou smetánku, kde při svých návštěvách Prahy bydleli evropští panovníci a věhlasní umělci.
Některá znamení se schovávají pořádně vysoko: to je případ domu U Zlaté rolničky nebo U Zlatých zvonečků v Thunovské ulici na Malé Straně. Pověst říká, že tu prý bydlel královský šašek – ostatně kdo jiný by ozdobil svůj dům rolničkou? Pravda je jiná, a mnohem zajímavější: majitelem renesančního domu s rolničkou (která je mimochodem jediná mezi pražskými domovními znameními) Bartoloměj Šelhart nebyl šašek, ale zlatník. Rolnička sice není ze zlata, zato skrývá důmyslnou tajenku. Vedle kovové konzolky, trčící z nároží, je tabulka s nápisem ECKHE. Neví se, zda jde o prosté označení rohu či nároží (německy das Eck) anebo kdysi užívaný německý název pro červená jablíčka zvaná řehtáč. Možná by se dům měl spíš jmenovat U Zlatého jablíčka.
Stromy, růže, lilie a hrozny, to jsou nejoblíbenější zástupci rostlinné říše. Nejoblíbenější jsou bezkonkurenčně růže, které kvetly na čtyřiadvaceti staroměstských domech – a to černě, bíle, moře, červeně, stříbrně, zlatě i žlutě, případně i ve větším množství jako v pivovaru U Tří růží. Urodilo se i lilií, symbolu čistoty a nevinnosti, jablíček, hrušek, ořechů a žaludů. Na domovních znameních středověké Prahy se objevily dokonce tak exotické kousky jako tykev nebo meloun, a to na domě U Zlatého melounu v Michalské ulici.
K velmi oblíbeným symbolům patřily hrozny; v Husově ulici je k vidění dům U modrého hroznu, na Malostranském náměstí pak stojí dům U zlatého hroznu. V Dlouhé ulici můžete vidět dům U Zlatého stromu; symbol košatého stromu, který se stal symbolem života a lidského bytí, je vyobrazen na vstupním portálu i na arkýři.
Hezké domovní znamení má dům U Voříkovských, zvaný též U Vořechovských v Liliové ulici. Pozornost sice zpočátku přiláká malba nad portálem (je na ní vyobrazen biblický motiv útěku do Egypta), pod ní se ale v portálu nad vraty skrývá vcelku nenápadná ruka držící ořech.
Význam starosvětských domovních znamení začal klesat už koncem 17. století, kdy je na některých domech vystřídaly vývěsní štíty a dobové reklamy. K definitivnímu zániku je pak odsoudilo nařízení císařského dvora z roku 1767, kdy bylo nařízeno ve všech zemích habsburské monarchie číslovat všechny domy, ať už stály kdekoliv.
A jen pro zajímavost: když v osmdesátých letech 18. století měla Praha 2928 domů, na Starém Městě jich 422 z celkových 936 neslo nějaké domovní znamení. Z 1250 domů na Novém Městě jich domovní znamení mělo 206, z 543 domů na Malé Straně to bylo 212 označených domů a na Hradčanech 22 domů z celkových 199. V Brně tehdy mělo domovní znamení 48 budov, v Olomouci zhruba dvojnásobek.
Prozkoumejte fascinující svět domovních znamení v pražském centru. Objevte jejich význam, legendy i slavné pražské domy a kavárny.
Domovní znamení jsou malebné značky nad portály starých domů, které ve středověku sloužily k orientaci ve městě podobně jako dnešní značky.
Mohou to být reliéfy, sochy, malované kartuše nebo dřevěné a kovové štíty, často znázorňující zvířata, rostliny, hvězdy nebo různé symboly.
Například U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí, U Zlatého prstenu, U Černé Matky Boží nebo U Dvou slunců na Malé Straně.
Pomáhala obyvatelům i návštěvníkům ve snadné orientaci v spletitých ulicích ještě před zavedením čísel domů.
Například dům U zlatého hada v Karlově ulici nebo dům U Tří pštrosů na Malé Straně jsou spojeny s počátky pražských kaváren.
Často jsou využívána zvířata převzatá z astrologie, svatí nebo samostatně, např. medvědi, lvi či hadi.
Majitelem domu byl zlatník Bartoloměj Šelhart a rolnička na domě ukrývá důmyslnou tajenku, její význam zůstává záhadou.
Od 17. století je začaly nahrazovat vývěsní štíty a čísla popisná, což vedlo k ústupu jejich praktické funkce.
V 80. letech 18. století neslo znamení například 422 domů na Starém Městě, 206 na Novém Městě, 212 na Malé Straně a 22 na Hradčanech.
Nejčastější jsou růže, lilie, jablka, hrušky, ořechy, žaludy, ale také exotické plody jako meloun na domě U Zlatého melounu.
Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
domovní znamení, pražské legendy, motivy zvířat, pražské kavárny, symbolika rostlin, historické domy, architektonické detaily
Galerie hlavního města Prahy se zaměřuje zejména na moderní a současné umění. Shromažďuje, ochraňuje a odborně zpracovává umělecké sbírky hlavního města Prahy. V současné době GHMP vystavuje v sedmi objektech.
Soukromá vila, stojící dnes na pravé straně zbraslavského nástupu na Most Závodu míru, byla postavena v roce 1899.
Praha není jen stověžatá. Je i filmová, vodnická, erotická nebo třeba cimrmanovská. Ve stejný den může být exaltovaná i ospalá, turisticky přepudrovaná i autenticky zašlá. Je to město alchymistů a okultních symbolů, výčepních legend, strašidel, tajemných sklepů i literárních duchů. A právě tuhle její proměnlivost jsme se na Kudy z nudy rozhodli poskládat od A do Z.
Přijeďte ochutnat Brno a jeho vynikající gastronomii, poznat významné kulturní památky a krásnou okolní přírodu. A pojďte se také podívat do vodojemů a do podzemí, na Špilberk, mrknout na draka na Staré radnici, svézt se lodí po Brněnské přehradě anebo se vypravit na prohlídku vily Tugendhat, památky UNESCO.
Gotický dům U Kamenného zvonu se nachází v samém centru města, na Staroměstském náměstí. Je považován za nejcennější středověký měšťanský dům v Praze.
Dům U Černé Matky Boží je vrcholné dílo české kubistické architektury. Vystavěn byl v letech 1911–1912 podle návrhu českého architekta Josefa Gočára. Expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze zde představuje český kubismus jako styl ideově propojující volné i užité umění a architekturu.
Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.
Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější části Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.
Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.
Malý romantický ostrov Kampa na řece Vltavě v Praze nabízí prohlídku místa s malebnými domky a dávnou historií. Nepravý ostrov je od Malé Strany oddělen uměle vytvořenou mlýnskou strouhou zvanou Čertovka. Skupina domů, mezi nimiž Čertovka protéká, je označovaná jako Pražské Benátky.
Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.
Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. byl jedním z nejvýznamnějších panovníků českých dějin. Narodil se roku 1316 a vládl jako český král a římský císař. Za jeho vlády Praha rozkvétala, vznikla zde Nové Město pražské a byla založena Karlova univerzita, první univerzita ve střední Evropě.
Série Jeden den ve městě přináší tipy, co stihnout ve známých českých městech během jediného dne nebo krátké zastávky. Tentokrát strávíme jeden den v Praze. Chcete navštívit Prahu, ale nemáte moc času? Kudy z nudy vám přináší několik skvělých nápadů, jak poznat ta nejhezčí místa během jediného dne. Samozřejmě můžete náš návod použít i jako tipy pro vícedenní dovolené a pobyt si prodloužit, třeba na dva dny nebo na prodloužený víkend.
Lokál U Bílé kuželky na Malé Straně je nástupcem prvního Lokálu v Dlouhé a nachází se v malostranském domě s krásným klenutým sklepem. Tento Lokál rovněž stojí na dvou základních pilířích – skvělém čepovaném plzeňském pivu a tradiční české kuchyni.
Praha byla po staletí místem, kde se učenost potkávala s mystikou a kde hranice mezi vědou a magií bývala překvapivě tenká. Na dvoře císaře Rudolfa II. se scházeli hvězdáři, lékaři, alchymisté i kabalisté a město si vysloužilo pověst evropské metropole tajných věd. Legendy o golemech, ďáblových smlouvách a zakázaných knihách tu nevznikly náhodou – vyrůstaly z prostředí, kde byla touha po poznání stejně silná jako víra v nadpřirozeno.
Prsteny jsou na první pohled jen malé kroužky kovu. Když se ale na jejich příběhy podíváte zblízka, zjistíte, že je provází moc, víra, láska, strach z moru, pohádky, politika i pořádná dávka fantazie. Z české historie vedou nenápadné zlaté nitky až k dnešním světovým rekordům a filmovým legendám – a právě po nich se spolu projdeme.
Malá rodinná kavárna se ukrývá v malebné lokalitě Nový Svět nedaleko Pražského hradu. Vychutnáte si zde nejen vynikající kávu, ale také nevšední atmosféru skrytou za staletými zdmi starobylého domu.
Pivovarnický dům s domovním znamením dvou medvídků vznikl v ulici Na Perštýně někdy na počátku 15. století a je pojmenovaný po jednom z prvních majitelů Janu Medvídkovi; ten tu roku 1466 založil pivovar, fungující až do konce 19. století. Dnes tu najdete restauraci, pivovar a hotel U Medvídků.
Langweilův model Prahy je ojedinělé umělecké dílo a světový unikát. Model z papírové lepenky na dřevěné konstrukci vytvořil v letech 1826–1837 Antonín Langweil, sluha Univerzitní knihovny v Klementinu. Model, který obsahuje přes dva tisíce budov historického jádra Prahy v dokonalém realistickém proveden je vystavený v historické budově Muzea města Prahy.
Dům U Voříkovských je dům čp. 219 na Starém Městě v Praze na rohu Liliové a Zlaté ulice. Dům má malované stropy, nástěnné malby a gotické i barokní sklepy. Dům slouží od podzimu 2017 jako knihovna památkového ústavu.
Malostranská mostecká věž nabízí neobyčejně krásný výhled na Prahu. V současné době ji mohou vidět návštěvníci v její autentické podobě z 15. století a navíc se dočkají i koncertů.
Pod mosteckou věží na Malostranské straně Karlova mostu stojí krásný renesanční dům U Tří pštrosů, nazvaný podle domovního znamení na průčelí, kde jsou vymalování tři velcí pštrosi. Na počátku 18. století zde vznikla první pražská kavárna.
Maltézské náměstí na Malé Straně je skrytým klenotem Prahy. Atmosféru klidného prostranství dotváří barokní paláce, kostel Panny Marie pod řetězem i sídlo maltézského řádu. Jen pár kroků od Karlova mostu tu objevíte romantické kavárny a zákoutí s nádechem starých časů.
Uprostřed Starého Města, kde se ulice stáčejí jako dávné obchodní stezky, leží Ovocný trh – místo, kde se už od 13. století prodávaly plody země i lidské vynalézavosti. Dnes tu mezi Karolinem a Stavovským divadlem doznívá ozvěna tržiště, které zná rytmus města lépe než mapa.
Na křižovatce cest na Starém Městě pražském si na nároží mezi Ovocným trhem a Celetnou ulicí všimnete Černé Madony, prastarého domovního znamení, které bylo vyřezáno z lipového dřeva kolem roku 1700. Podle něj je pojmenován například kubistický dům U Černé Matky Boží.
Pražské baroko je skutečný pojem. Objevíte je téměř všude, nechalo svůj otisk na fasádách kostelů, paláců i měšťanských domů na Malé Straně a na Starém Městě. Barokní architekti vtiskli městu nad Vltavou neopakovatelný styl a jedinečnou krásu, která přitahuje návštěvníky z celého světa.
V centru Prahy, na rohu Husovy a Jalovcové v domě U Tří stříbrných růží se nachází restaurační pivovar, který nabízí tradiční ležáky i pivní speciály.
Rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart (27. ledna 1756 Salcburk – 5. prosince 1791 Vídeň) měl Prahu rád. Přijel sem celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna dirigoval ve Stavovském divadle svou operu Figarova svatba. Zatímco vídeňské obecenstvo ji nijak zvlášť neocenilo, diváci v Praze byli nadšení. Árie z Figara si zpíval a pískal kdekdo. Mozart to prý spokojeně komentoval slovy „Moji Pražané mi rozumějí.“
Ulice Na Hrázi, Náměstí Bohumila Hrabala, stará synagoga, divadlo anebo Automat Svět: tam všude narazíte na stopy Bohumila Hrabala (1914–1997), spisovatele s osobitým a nezaměnitelným vypravěčským stylem. Jeho dílo bylo přeloženo do tří desítek jazyků a už za svého života byl vedle Milana Kundery a Jaroslava Haška světově nejznámějším českým prozaikem. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit na procházku Hrabalovskou Prahou.
Petr Jan Brandl, německy Peter Johann Brandl, on sám se psal Petrus Brandl (24. října 1668 Praha – 24. září 1735 Kutná Hora), byl český malíř, jeden z hlavních představitelů vrcholného baroka v Čechách. Posunul hranice středoevropského baroka u malířském umění. Díky němu si pod pojmem barokní malba nejen kunsthistorici představí typickou postavu, barevné tónování i krajinu. Zveme vás k prohlídce jeho díla na vlastní oči! Řekneme vám, kde s jeho díly můžete dodnes setkat.
Pivnice U Zlatého Tygra to je tradiční plzeňská pivnice s neopakovatelnou atmosférou a koloritem v srdci staré Prahy. Inspiraci zde u plzeňského piva hledali mnozí, včetně autora české hymny Josefa Kajetána Tyla či Bohumila Hrabala.
Na rohu Karmelitské ulice a Malostranského náměstí stojí historický dům U Zlatého hroznu. Je to pozůstatek někdejší Oujezdské brány a věže, která byla součástí starého opevnění Malé Strany a byla zbořena roku 1727. Zbytek domu byl poté přestavěn na obytný dům.
Restaurace U Zlaté podkovy na bízí skvělé staročeské speciality i moderní kuchyni. Kapacita restaurace je 50 osob. Kapacita zahrádky je 30 osob.
Originální brazilské churrasco-rodizio rodiny Ambiente v centru Prahy. Dát si zde můžete grilované jihoamerické hovězí maso, dobroty ze salátového baru, caipirinhu či brazilské dezerty. Vše funguje na principu "sněz, co můžeš".
Jan Neruda (9. července 1834, Praha – 22. srpna 1891, Praha) byl český básník, prozaik a novinář. S jeho stopami se setkáte na řadě míst Prahy, zejména pak na Malé Straně. Nerudovým vrcholným prozaickým dílem jsou Povídky malostranské, vzpomínky na jednu z nejstarších částí Prahy takovou, jaká byla v první polovině 19. století.
Lákají vás pražské památky, historie a pověsti? Ubytujte se v historické residenci. Dle pověsti roku z 993 měl v tomto místě Boleslav II. boží vnuknutí a založil zde Břevnovský klášter. V našich útulných apartmánech si vychutnáte romantickou atmosféru Královské cesty.
Hradčany jsou plné pověstí, legend a zajímavých příběhů. Pojďte se s portálem Kudy z nudy projít přes malebný Nový Svět k Loretě a Černínskému paláci, do Jeleního příkopu a pak přes Hradčanské náměstí na Pražský hrad. Nemusíte mít strach, není to žádná dálka – a kdyby pro vás naopak procházka byla příliš krátká, poradíme vám, jakými zajímavostmi si ji můžete prodloužit.
Staré Město pražské je krásné téměř v každém ročním období. Vydejte se na procházku křivolakými uličkami s romantickými lucernami. Z vyhlídky od Pražského hradu obdivujte veselé červené střechy domů a stovek kostelních věží. Poznejte kouzlo Nového Světa se zapomenutými domy nerudovských časů a osvěžte se v kouzelném penzionu U Raka. V létě můžete příjemný večer zakončit až na náplavce u Vltavy.
Prahu provází pověst jednoho z nejkrásnějších měst světa už od středověku. Unikátní historické jádro společně s Pražským hradem, Karlovým mostem a množstvím kostelů, paláců a zahrad je zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Praha je, ale také město s neopakovatelnou atmosférou, romantické a kypící životem, majestátní a lehce tajemné, zároveň však přátelské a blízké.
Nárožní dům U zlatého hada vznikl na dvou středověkých stavebních parcelách spojených v roce 1419. Z doložených historických spisů zde býval proslulý šenk. Domovní znamení dům obdržel až v 18. století, kdy v něm byla lékárna.
6. červenec 2026 11:02
Seznamte se: prvorepublikové klenoty PrahyLíbí se vám období první republiky? Obdivujete tehdejší eleganci a vkus dobové módy a designu? Pak se s Kudy z nudy vydejte k pražským stavbám, které...
Památky, Praha
| # | Наименование новости | Тональность | Информативность | Дата публикации |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Praha po čtvrtích: praktický a hravý průvodce městem | 0 | 7.7 | 01-08-2026 |
| 2 | Seznamte se: prvorepublikové klenoty Prahy | 0 | 10.07 | 06-07-2026 |
| 3 | Pražské barokní paláce: krása za portály, vraty a zahradními zdmi | 0 | 6.62 | 30-06-2026 |
| 4 | 10 zajímavých kostelů v Praze, které stojí za návštěvu | 0 | 9.58 | 01-08-2026 |
| 5 | 10 tipů na neobjevená místa pražské přírody: tichá zákoutí, vyhlídky i zelené oázy | 0 | 7.52 | 05-07-2026 |
| 6 | 7 věcí, které nevíte o… pražských ostrovech | 0 | 10.4 | 29-06-2026 |
| 7 | Městský dům v Přerově | 0 | 8.77 | 08-04-2026 |
| 8 | Letní Prahou bude opět znít stará hudba | 0 | 13.28 | 15-07-2026 |
| 9 | Pítka, přívozy, parky a zmrzlina: tipy jak přežít letní rozpálenou Prahu | 0 | 6.48 | 26-06-2026 |
| 10 | Objevujte příběhy našeho zemědělství v Národním zemědělském muzeu | 0 | 6.79 | 23-07-2026 |