Ztráta životního partnera nebo dosažení důchodového věku během invalidity. To jsou zlomové životní situace, ve kterých lidé mnohdy počítají s finančním přilepšením v podobě druhé penze. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) je však velmi rychle vyvede z omylu. 

Lidé se často domnívají, že pokud splní nárok na dva různé důchody, jednoduše se jim obě dávky sečtou. V praxi se v těchto případech ale aplikují pravidla takzvaného souběhu, na jejichž základě se výsledná částka značně sníží. Na co se připravit? 

K této situaci může dojít velmi snadno. Pokud pobíráte starobní důchod a po smrti manžela či manželky získáte nárok i na důchod pozůstalostní, tedy vdovský nebo vdovecký, nikdy nedostanete oba v plné výši. 

Důvodem je krácení. Pro jeho pochopení je nutné vědět, že každý důchod se skládá ze dvou částí: 

• Základní výměra: Pevná částka, kterou má každý důchodce stejnou. Pro rok 2026 činí 4 900 korun. 

• Procentní výměra: Částka, která se počítá individuálně z odpracovaných let a výdělků. 

Jak úřad počítá souběh? Základní výměru (4 900 korun) dostanete od státu vždy pouze jednou. Následně ČSSZ vezme obě procentní výměry a porovná je. Tu vyšší vám ponechá celou a tu nižší sníží přesně o polovinu. Vyplatí z ní tedy jen 50 procent. Nezáleží na tom, zda je vyšší váš vlastní důchod, nebo ten pozůstalostní. 

Důchodkyně pobírá vlastní starobní důchod ve výši 16 900 korun (4 900 korun je základní výměra + 12 000 korun tvoří procentní výměra). 

Zemře jí manžel, který měl důchod 20 900 korun (4 900 korun tvořila základní výměra + 16 000 korun procentní výměra). 

Vdovský důchod činí ze zákona 50 procent z procentní výměry manžela (tedy 8 000 korun) plus základní výměru (4 900 korun). Plný vdovský důchod by tak činil 12 900 korun. 

ČSSZ jí přizná jednu základní výměru (4 900 korun). Vyšší procentní výměru ponechá v plné výši (její vlastní, 12 000 korun). Z nižší procentní výměry (vdovské, 8 000 korun) dostane jen polovinu, tedy 4 000 korun. 

Výsledný důchod tak bude činit 20 900 korun (4 900 + 12 000 + 4 000). 

Ještě přísnější pravidlo platí ve chvíli, kdy člověk pobírá invalidní důchod a dosáhne věku pro odchod do řádné starobní penze. Častým omylem je, že stát ke stávajícímu invalidnímu důchodu přidá i ten starobní nebo je alespoň zkombinuje podle výše zmíněného pravidla krácení. 

Zde je ale zákon striktní: Souběh starobního a invalidního důchodu není možný. 

Jakmile si invalidní důchodce zažádá o starobní penzi, ČSSZ spočítá její výši a porovná ji s aktuálně vypláceným invalidním důchodem. Poté bude vyplácet pouze ten důchod, který je vyšší. Pokud je starobní penze nižší než dosavadní invalidní důchod, důchodce si nepohorší – úřad mu nadále ponechá vyšší částku. Ve věku 65 let se pak invalidní důchod ze zákona automaticky mění na starobní, jeho výše se však nijak nezmění. 

Další častý mýtus se týká předčasného důchodu. Mnoho lidí volí dřívější odchod z trhu práce s tím, že se smíří se sankcí a krácením penze. Žijí ale v iluzi, že jakmile dosáhnou svého řádného důchodového věku, úřad jim důchod automaticky přepočítá a začne jim vyplácet plnou, nekrácenou částku. 

To je velký omyl. Krácení u předčasného důchodu je nevratné. Jakmile do předčasné penze jednou odejdete, snížená procentní výměra vám zůstává doživotně. Dosažení řádného důchodového věku na výši vyplácené částky vůbec nic nezmění. Získáte pouze možnost bez omezení si k důchodu přivydělávat. Dva starobní důchody současně pobírat nelze a nárok na řádný starobní důchod odchodem do předčasného důchodu zaniká. 

Výpočty kolem souběhů mohou na první pohled vypadat složitě. Základní pravidlo zní: pokud máte na důchod nárok, vždy si o něj oficiálně požádejte. ČSSZ při rozhodování posoudí všechny varianty, na které máte nárok, a přizná tu, která je podle zákona pro žadatele nejvýhodnější.