Komise v pátek nastínila budoucnost systému, který je považován za jeden z jejích nejúčinnějších nástrojů pro snižování příspěvku Evropské unie ke globálnímu oteplování. Návrh reformy nyní podle mnohých odstartuje měsíce sporů mezi evropskými lídry a zákonodárci. Reforma totiž vyžaduje schválení Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Země jako Itálie, Polsko či Česko prosazují reformu, která bude vůči průmyslu vstřícnější. Naopak severské státy a Španělsko odmítají jakékoli oslabování klimatických ambicí Evropské unie.

„Revize systému ETS přinese průmyslu úlevu, zároveň však zachová jeho klíčovou úlohu v klimatické a energetické transformaci v souladu s evropským klimatickým zákonem," uvedla unijní exekutiva ve svém prohlášení.

Komise v balíčku předložila rovněž samostatný návrh reagující na obavy některých průmyslových odvětví týkající se referenčních hodnot (benchmarků) v systému ETS. Takzvané benchmarky a jejich úpravu zmiňovali například čeští představitelé opakovaně. Referenční hodnoty určují, kolik bezplatných povolenek dostane konkrétní průmyslový podnik. Hovořilo se přitom o tom, že by počet bezplatně přidělovaných povolenek měl postupně ubývat, s čímž ale Česká republika nesouhlasila.

Komise ve svém návrhu neruší systém benchmarků, ale navrhuje jeho úpravu. Zohlední elektrifikaci výroby, což pomůže podle ní zejména chemickému průmyslu a rafineriím, a zpomalí zpřísňování některých referenčních hodnot, zejména pro teplo a paliva. Jde o další část balíčku, který má zmírnit dopady ETS na energeticky náročný průmysl, aniž by se úplně změnila základní architektura systému.

Systém EU pro obchodování s emisními povolenkami funguje na principu „znečišťovatel platí". Elektrárny, průmyslové podniky a další podniky v systému musí na každou tunu vypuštěného CO2 odevzdat jednu emisní povolenku. Většinu povolenek členské státy prodávají v aukcích, zatímco část energeticky náročných odvětví je stále dostává zdarma, aby se omezilo riziko přesunu výroby mimo EU. Výnosy z aukcí plynou do rozpočtů členských států, které je mají využívat především na opatření v oblasti klimatu a energetiky, například na modernizaci energetiky, podporu obnovitelných zdrojů nebo snižování emisí.

Revidovaný systém ETS rovněž počítá s pomalejším snižováním emisního stropu než podle současných pravidel. Zatímco dosavadní nastavení by vedlo k postupnému vyčerpání všech povolenek kolem roku 2039, nově mají být povolenky draženy i dlouho po roce 2040. Tempo snižování emisního stropu se zpomalí – v letech 2031 až 2035 bude klesat o 3,7 procenta ročně a od roku 2036 o 1,7 procenta ročně. Díky tomu zůstane systém obchodování s emisními povolenkami funkční i po roce 2040.

Součástí návrhu je také možnost využívat v letech 2036 až 2040 mezinárodní uhlíkové kredity, a to až do výše dvou procent emisních povinností. Firmy tak budou moci část svých povinností splnit prostřednictvím kvalitních zahraničních projektů na snižování emisí, namísto nákupu evropských emisních povolenek.

Česká republika je jednou ze zemí, které hlasitě požadovaly změnu systému ETS. Na konci května Česko spolu s dalšími zeměmi vyzvalo EU, aby ochránila jejich těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. V této souvislosti státy zmínily například důležitost zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.

Podle českého premiéra Andreje Babiše je změna systému emisních povolenek nejrychlejší způsob, jak pomoci nejen českému, ale i evropskému průmyslu. Babiš to uvedl během červnového summitu EU. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová již dříve uvedla, že systém ETS zůstává „osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu", je ale podle ní potřeba ho modernizovat a zajistit jeho větší pružnost.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami. Týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Rozšíření systému ETS 2 má být zprovozněno po ročním odkladu v roce 2028 a mělo by se týkat silniční dopravy či vytápění budov. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociálně-klimatický fond, který by měl zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.