Při uvedení nové generace nějakého modelu na trh zůstane vůz jen výjimečně stejně velký jako ten dosavadní. Trendem posledních let je naopak nárůst vnějších rozměrů, byť po malých krůčcích. Výsledkem v každém případě je, že nová auta jsou dnes výrazně větší než jejich dávní předchůdci. Stojí za tím jednak zájem spotřebitelů o více prostoru a s tím související marketing – žádný výrobce nechce nahradit svůj model novinkou, která by byla méně prostorná –, ale také zlepšování pasivní bezpečnosti aut.

Samozřejmě to má neblahý vliv třeba na snadnost parkování a v řadě případů také na výhled z vozidla, který je nejdůležitějším prvkem aktivní bezpečnosti. Právě toho si všimla lobbistická organizace Transport & Environment (T&E) a přišla s doporučením, jak to zastavit.

Tato organizace stojí za řadou evropských omezení a nařízení, která se týkají přepravy v EU. Léta systematicky lobbuje za co nejpřísnější emisní limity, ať už se jedná o CO₂ – je jedním z nejhlasitějších podporovatelů zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2023 – nebo o škodliviny regulované emisními normami Euro. Vystupovala i proti klimaticky neutrálním syntetickým palivům.

Centimetr ročně

Podle nové studie, jejímž spoluautorem je organizace Clean Cities, je míra každoročního „carspreadingu“, tedy nárůstu rozměrů aut, 1,2 cm ročně do délky a 0,5 cm ročně do výšky. Již dříve T&E uvedla, že každoroční nárůst šířky vozů a výšky kapot je v průměru rovněž zhruba 0,5 cm.

Zatímco v roce 2000 bylo průměrné nové auto 409 cm dlouhé a 169 cm vysoké, v roce 2025 to už bylo 438, resp. 182 cm. Pokud by tento trend pokračoval, v roce 2040 by podle T&E měl být průměr 456, resp. 182 cm. S výškou kapoty je to podobné – v roce 2010 byla přední hrana kapoty průměrně 77 cm vysoko, loni to bylo 84 cm a se zachováním trendu by to mělo v roce 2040 být 92 cm.

Studie navrhuje otočení tohoto trendu; používá newspeakově působící slovo „right-sizing“, což lze volně přeložit jako „správná velikost“. V roce 2040 by se měly průměry dostat na 425 cm délky, 177 cm šířky a 77 cm výšky kapoty. Jinými slovy, měli bychom v průměru jezdit menšími auty, než jezdíme dnes.

Nutno připomenout, že zrovna za výškou kapoty už stojí jiné regulace, a sice požadavky na bezpečnost chodců při srážce s vozem. Mohlo by se tak zdát, že T&E žádá horší bezpečnost v této oblasti, ovšem s nástupem elektromobilů, které pod kapotou nemají spalovací motor a k tomu ještě spoustu volného místa, které činí příď „měkčí“ pro náraz do těla chodce, tomu tak být nemusí. Elektromobily mohou mít příď níž, což má mimo jiné plus v menší čelní ploše, a tedy menším odporu vzduchu a nižší spotřebě.

Podle T&E, a proti tomu nelze nic moc namítat, znamenají vyšší kapoty také horší vyhlídky pro zranitelné účastníky provozu, tedy chodce a cyklisty, při nehodě. „Správná velikost“ aut by tak mohla do roku 2040 kumulativně zachránit 2500 životů, bude-li pokles pokračovat nezměněným tempem.

Větší auta také znamenají postupné zhoršování dostupnosti parkování ve městech. Pokles nemá být malý – do roku 2040, nezmění-li se trend rozměrů aut, mohou města přijít o 8,5–14 % svých parkovacích kapacit. Na druhou stranu, ne všechna auta jezdí po městech a na venkově je místa pro větší auta dost.

Co s tím? Zdanit!

Přesto mají být podle organizace všechna auta do budoucna zdaněna podle svých rozměrů. Od těch se má odvíjet i zpoplatnění parkování a podpora prodeje elektrických aut má být vyhrazena jen těm vozům, jejichž délka nepřesáhne 4,2 metru. Pro ilustraci, Škoda Epiq by se se svými 4171 mm těsně vešla, elroq – nic menšího dnes nelze rozumně brát za rodinné auto – s délkou 4488 mm už nikoliv.

Může něco takového skutečně vstoupit v platnost? Zatím je tento nápad jen na papíře, ale to neznamená, že se to do budoucna nemůže změnit. Zákazníci čím dál víc přecházejí od běžných hatchbacků a kombíků ke crossoverům a SUV a automobilky je čím dál radši prodávají, protože na nich vydělají víc peněz. Státy budou v dohledné době hledat jiné zdroje peněz s tím, jak bude – předpokládejme – spotřeba benzinu a nafty klesat s postupným přechodem čím dál více lidí k elektromobilům. (Zde samozřejmě může vstoupit do hry zdanění každého ujetého kilometru; to už funguje např. na Islandu.)

A konečně, nápad pochází z pera Transport & Environment a tato organizace má na evropskou legislativu dost velký vliv na to, aby své nápady přetavila v realitu. Zbývá tedy už jen otázka, zda byste se zdaněním aut podle velikosti souhlasili.

Zdroj: Transport & Environment