Mezi Čechy vzbuzoval polský hospodářský zázrak v posledních letech až závist. Události letošního podzimu ale ukazují, že i středoevropský ekonomický tygr má své nemoci. 

Odráží to mimo jiné vývoj kurzu koruny a zlotého vůči dolaru. Obě středoevropské měny v porovnání se světovým rezervním platidlem za poslední měsíc citelně oslabily. 

Doplatily mimo jiné na pochyby investorů o udržitelnosti francouzských dluhů, druhého nejsilnějšího státu eurozóny. „Globální investoři vnímají oběživa středoevropských států v jednom koši. Přesněji jako rizikové měny, kterých se v případě nejistoty a v době pomyslného návratu k dolaru zbavují,“ upozorňuje investiční stratég Tomáš Pfeiler. 

Jenže míra jejich propadu se liší. A to i přesto, že sazby centrální banky jsou v obou státech shodně na výši 3,75 procenta. Zlotý v očích trhů nicméně nese ještě vyšší rizikovou přirážku než koruna. Ta se propadla v porovnání s dolarem o 4,5 procenta za měsíc, polská měna dokonce ještě o procentní bod dramatičtěji. 

„Trh věří jestřábí rétoriku České národní bance o něco více než polskému protějšku,“ uvažuje Pfeiler. „Koruna obecně bývá stabilnější i díky reputaci Česka a díky velkým devizovým rezervám České národní banky,“ dodává analytik Oxford Economics Tomáš Dvořák s tím, že kurz zlotého podkopává i hospodaření tamní vlády. 

Její rozpočtové schodky jsou vysoké i v porovnání s plánovaným hospodařením Česka. Vláda Andreje Babiše očekává příští rok saldo mezi příjmy a výdaji státu 3,5 procenta HDP, ta polská chystá ale více než dvojnásobný schodek. 

„Fiskální politika do směnných kurzů nevstupuje úplně napřímo. Nicméně vyšší schodky, rostoucí zadlužení, a hlavně snižování ratingových výhledů snižují atraktivitu polských aktiv, což se částečně projeví i nižší poptávkou po zlotých,“ vysvětluje Dvořák. 

Poukazuje na skutečnost, že před třemi týdny snížila agentura Moody’s hodnocení úvěrové spolehlivosti Polska o jeden stupeň, zatímco Česku konkurenční agentura S&P ve stejném měsíci zlepšila výhled. 

Přesto už i od agentur z takzvané velké trojky zaznívají směrem k Česku varování. Vyjádřena jsou zatím jen slovně, nikoliv přímo snížením známky spolehlivosti dlužníka. Fitch ale na rozdíl od S&P došla v září u Česka ze stejných čísel k opačnému závěru. „Návrh rozpočtu a fiskální výhled do dalších let ukazuje výrazně větší uvolnění, než jsme očekávali v červenci,“ uvedla Fitch. 

„Náš schodek veřejných financí je do značné míry chiméra. Pokud bychom chtěli dluhy z minulosti odmazávat a k tomu plnit naše závazky, skutečná výše schodku by byla šestiprocentní,“ napsal už dříve ekonom Dvořák na téma zdánlivě výrazně lepšího hospodaření Česka v porovnání s Polskem. 

„Investiční výdaje byly v minulosti tím ‚nejjednodušším‘ místem, kde šetřit. Proto jsme nedostavěli dálniční síť, máme zastaralou energetiku i nedostatečnou obranyschopnost. Naopak Polsko strategicky investovalo,“ dodal Dvořák s tím, že Varšavě se zároveň na rozdíl od tuzemské vlády daří s přehledem plnit i finanční závazky vůči NATO. 

VIDEO: Vyšší daně, tvrdé škrty i pozdější důchod. Exministr Pilip v pořadu FLOW popsal, co Česko po Babišovi čeká: