S paděláním měl Hrdina začít už za Rakouska-Uherska, údajně falšoval dvacetikoruny. Až do roku 1940 žil na Smíchově jako solidní majitel grafické firmy. Nikdo nevěděl, že v roce 1934 padělal aršík známek »Kde domov můj?« nerozeznatelných od pravých. Až protektorátní policie Hrdinu zatkla pro padělání oděvních lístků a benzinových poukazů. To mu vyneslo čtyři roky v káznici. Podle údajů MV ČR Hrdina padělání bral jako výzvu pro své schopnosti.

Nezapíral a na otázky detektivů odpovídal ochotně, takřka s hrdostí. Přiznal výrobu 2500 sérií tzv. střihaných Hradčan, stovek aršíků »Kde domov můj?« i falešných librovek. Hrdinův syn doznal výrobu štočku k přetisku známek »Böhmen und Mähren«. V květnu 1945 byl Hrdina starší propuštěn z vazby, ale znovu byl souzen za zfalšování 650 librovek, 400 desetikorun a množství známek. Dostal 15 let vězení. Úřady uznaly zásluhy Hrdiny mladšího při falšování pasů utečencům, za což dostal statut protifašistického bojovníka.