Analýza: Trpké zkušenosti ze senátních obvodů, kde opozice svým neumětelstvím umetla cestu k výhře třeba Janě Zwyrtek Hamplové, dotlačily strany k alespoň částečné spolupráci. Nyní jde Andrej Babiš do voleb s ambicí poprvé získat nejsilnější senátní klub.
Analýza: Trpké zkušenosti ze senátních obvodů, kde opozice svým neumětelstvím umetla cestu k výhře třeba Janě Zwyrtek Hamplové, dotlačily strany k alespoň částečné spolupráci. Nyní jde Andrej Babiš do voleb s ambicí poprvé získat nejsilnější senátní klub.
Opoziční strany už přes půl roku hledají cestu, jak čelit ostrému návratu Andreje Babiše k moci. Doposud se jim nepodařilo vystavět příběh o tom, že vláda ANO, SPD a Motoristů je neúspěšná nebo nebezpečná – koalice zatím dle dostupných dat nijak neoslabuje.
Babišovi oponenti tak mají jednu z posledních mocenských jistot v Senátu. Horní komoru kontrolují, což jim dává záruku, že nová vláda nezvládne například měnit volební zákony, případně mohou prostřednictvím svých senátorů komplikovat vládě přijímání zákonů.
To už ale na podzim nemusí platit. Babišovo hnutí totiž může získat – kdyby bezprecedentně uspělo – v horní komoře většinu.
Tato varianta je nepravděpodobná, mnohem reálnější je, že hnutí ANO letos výrazně posílí a připraví si půdu pro souboj o Senát v příštích volbách. „Může jedině posílit, což se také stane. Otázkou jen zůstává, o kolik,“ popisuje politolog Petr Just.
„Že to je otázka, reflektuje hodně nepředvídatelný charakter senátních voleb. I kvůli tomu, že kromě stranické značky se do výsledku promítá osobnost kandidátů nebo že se jedná o dvoukolové volby, navíc často poznamenané nízkou účastí. To vše z nich činí jedny z nejméně předvídatelných voleb v Česku,“ dodává politolog.
Půl na půlZdá se, že opozice si riziko dobře uvědomuje. Oproti minulosti se totiž dokázala, pro mnohé překvapivě,