Rijád chce s pomocí amerických firem a know-how vybudovat v zemi jaderné reaktory pro civilní využití. Podle dohody se to stane nejdříve za deset let a bude to stát desítky miliard dolarů.

Saúdská Arábie o vlastní jadernou energetiku usiluje už od dob vlády amerického prezidenta George Bushe mladšího. Tato pětatřicetimilionová země na Arabském poloostrově dnes vyrábí elektrickou energii téměř výhradně z fosilních paliv (63 procent z ropy a 36 procent ze zemního plynu).

Rijád se však chce v budoucnu stát jedním ze světových lídrů v budování datových center pro umělou inteligenci, na což potřebuje více elektřiny. Jaderná energetika by navíc mohla uvolnit více ropy a zemního plynu na vývoz do zahraničí.

Přes dvacet podobných dohod (známých jako Dohoda 123) USA podepsaly s jinými státy i v minulosti. Letos v lednu například také se Slovenskem. A podobně jako ve slovenském případě i v Saúdské Arábii by se na výstavbě reaktorů měla podílet firma Westinghouse.

Jeden rozdíl v dohodě s Rijádem ale existuje: podle medializovaných informací by země totiž mohla obohacovat uran na vlastním území. Většina zemí s jadernou energetikou přitom obohacený uran dováží a zařízení na jeho výrobu má na svém území jen několik států. Kromě těch, které vlastní i jaderné zbraně, jsou to ještě Argentina, Brazílie, Írán, Německo, Nizozemsko a Japonsko.

Podle kritiků tak Američané novou dohodou zvyšují riziko, že Saúdská Arábie si jednou bude chtít vyrobit jadernou bombu. Jak řekla BBC expertka na Blízký východ Rosemary Kelanic: když nějaké zemi umožníte vyrábět jaderné palivo na vlastním území, zvyšujete riziko, že si jednou vytvoří jaderné zbraně.

„Spojené státy to dosud nikdy neudělaly, nikdy jsme nepomohli jiné zemi obohacovat uran na jejím vlastním území,“ vysvětlila.

Přesné znění dohody, kterou ve středu podepsali ministři energetiky obou zemí a která má platit třicet let,