• Echo24, 
• jnk

22. července 2026

Konec více než tříměsíční státní regulace cen pohonných hmot se v Česku okamžitě projevil. Už první den po jejím skončení zdražil podle údajů společnosti CCS litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v průměru o deset haléřů na 41,65 koruny, výrazněji vzrostla cena nafty, která podražila o 77 haléřů na 40,76 koruny za litr. Čerpací stanice ale začaly ceny zvyšovat už v posledních dnech platnosti vládního opatření.

Proti pátku stoupla průměrná cena benzinu o 70 haléřů a nafty dokonce o 1,72 koruny za litr. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku byla v úterý obě paliva přibližně o 7,50 koruny dražší.

Zdražení přišlo krátce poté, co stát přestal určovat maximální ceny pohonných hmot. Regulaci zavedla vláda letos v dubnu jako reakci na prudký růst cen ropy po vypuknutí bojů na Blízkém východě. Ministerstvo financí každý den stanovovalo nejvyšší cenu, za kterou bylo možné benzin a naftu prodávat, zároveň určilo maximální obchodní marže a dočasně snížilo spotřební daň z nafty. U benzinu zůstala sazba beze změny.

Naposledy platily o víkendu maximální ceny 43,41 koruny za litr benzinu a 42,13 koruny za litr nafty. Přesto se po uvolnění trhu ceny zvedly.

Pohled na samotnou cenovku u stojanu ale neříká, komu peníze z každého natankovaného litru skutečně připadnou. České poměry se v tomto ohledu podobají Německu, kde se v posledních dnech rozhořela debata o tom, kdo na drahých pohonných hmotách vydělává nejvíce. Deník Bild upozornil, že více než polovinu ceny litru benzinu tvoří různé daně a odvody státu.

V Česku je struktura ceny odlišná, přesto stát zůstává jedním z největších příjemců peněz od motoristů.

Z průměrné ceny litru benzinu 41,65 koruny připadá přibližně 12,84 koruny na spotřební daň. Dalších zhruba 7,23 koruny tvoří daň z přidané hodnoty, která se na rozdíl od spotřební daně zvyšuje spolu s růstem konečné ceny paliva. Dohromady tak stát z každého prodaného litru benzinu inkasuje přibližně 20 korun, tedy necelou polovinu konečné ceny.

U motorové nafty činí spotřební daň po dočasném snížení zhruba 9,95 koruny na litr. DPH představuje přibližně 7,08 koruny. Celkem tak veřejné rozpočty získají z každého litru nafty přibližně 17 korun.

Zbývající část ceny pokrývá nákup ropy, její zpracování v rafineriích, povinnou biosložku, dopravu, skladování, distribuci, provoz čerpacích stanic a marže jednotlivých článků celého řetězce. Jak velkou část z této sumy tvoří zisk jednotlivých firem, není z veřejně dostupných údajů možné přesně určit.

Otázka cen pohonných hmot se mezitím znovu stává politickým tématem. Ministr dopravy Ivan Bednárik uvedl, že konec regulace zatím neměl tak výrazný dopad, jak se očekávalo. Podle něj je to mimo jiné tím, že čerpací stanice ještě prodávají zásoby nakoupené za dřívější ceny. Současně ale připustil, že vláda je připravena se k regulaci vrátit, pokud by se situace na světových trzích výrazně zhoršila.

Stejný názor zastává také Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia. Podle něj skončilo zastropování cen v době, kdy se ceny ropy opět dostávají pod tlak kvůli další eskalaci konfliktu na Blízkém východě.