Dlouho připravovaný startupový zákon dostává jasnou podobu. Poté, co loni prošly legislativním procesem výhodnější podmínky pro zaměstnanecké akcie, jde o další krok, který má pomoci tuzemským startupům. Chystaná novinka má v nejbližších týdnech zamířit do meziresortního připomínkového řízení. Poté zamíří k vládě a následně do parlamentu. 

Zákon připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s dalšími resorty i startupovým ekosystémem. „Debata o nastavení zákona je konstruktivní, hledají se řešení. Jednoznačně všemu pomáhá, že vláda věnuje zlepšení celého startupového prostředí pozornost i energii,“ pochvaluje si zmocněnec pro startupy na MPO Martin Jiránek. 

Zákon nemá být nijak dlouhý. V první řadě bude určovat samotnou definici startupu, tedy na jaké firmy se bude nová legislativa vztahovat. Prvním kritériem má být stáří firmy, přičemž aktuálně se předpokládá, že startup by nesměl být starší osmi let. Společnosti z oblastí, jako je například deep-tech, tedy velmi složité technologie, by pak měly mít lhůtu prodlouženou na deset let. 

Druhým kritériem definice má být inovativnost a škálovatelnost. Zda daný startup tyto podmínky splňuje, bude posuzovat orgán, který firmám zároveň bude vydávat certifikáty. Touto autoritou má být podle aktuálního plánu vznikající agentura CzechBusiness, pod kterou budou sloučeny CzechTrade a CzechInvest. 

„Hodně jsme se zde inspirovali španělským modelem, se Španěly jsme to také konzultovali a řešili, jak certifikace funguje v praxi,“ říká předseda České startupové asociace Jiří Vicherek, který se spolu s dalšími lidmi ze startupového ekosystému podílí na přípravě zákona. V praxi to má vypadat tak, že si firma podá žádost o certifikaci, úřad ji posoudí a rozhodne, zda kritéria splňuje. Získání certifikace startupu přinese jemu i jeho investorům do budoucna určité výhody. 

Jedno z podpůrných opatření návrh zákona obsahuje už nyní. Jedná se o daňové pobídky pro investory do startupů, které projdou certifikací. Navrhovaná úprava jim má umožnit odečíst si od základu daně investici až do výše pěti milionů korun. Cílem tohoto opatření má být navýšení soukromého kapitálu, který směřuje do mladých inovativních firem. Certifikovaným startupům to zase může přinést více peněz na vlastní rozvoj. „Chceme motivovat český kapitál, aby více investoval doma, do firem s vysokým růstovým potenciálem,“ říká ministryně financí Alena Schillerová (ANO). 

Nyní se předpokládá, že zákon celým legislativním procesem projde tak, aby mohl být účinný od 1. července příštího roku. To představuje půlroční zdržení oproti předešlému plánu, který směřoval k účinnosti od začátku roku 2027. „Některé otázky, které měly několik možných řešení, jsme potřebovali probrat podrobněji, a to stálo čas. I když bych samozřejmě ocenil dřívější termín, vnímám, že u nového zákona je důležitější kvalita než rychlost,“ komentuje Jiránek. 

Startupisté by tak nyní rádi prosadili u zákona retroaktivitu. „Snažíme se prosadit, aby výhody platily retroaktivně, typicky ty pobídky pro investory. Takže přestože by zákon nabyl účinnosti až v polovině roku, investice do certifikovaného startupu například z března by se v následujícím daňovém přiznání dala odečíst,“ uvádí Vicherek. S touto myšlenkou souhlasí i Jiránek: „Diskutujeme o tomto řešení s Ministerstvem financí. Pokud to legislativně půjde, zavedeme to.“ 

Do budoucna zároveň mohou do zákona přibýt i další ustanovení, která přinesou více výhod pro startupový sektor. „Řešíme samozřejmě i další příležitosti, ale v tuto chvíli je to takto kompaktní, abychom legislativu dostali ven co nejdříve,“ doplňuje Vicherek a vysvětluje, že pro všechny další úpravy je zásadní právě definování pojmu startup. 

Zástupci startupů měli také velký zájem, aby návrh zákona obsahoval mechanismus takzvaného flexiworkera, tedy volnější podmínky spolupráce firem s OSVČ. „Zde byla naše největší iniciativa, jelikož startupy jsou dynamické a náš rigidní pracovněprávní systém je brzdí,“ vysvětluje Vicherek. 

Nakonec však flexiworker ve startupovém zákoně nebude. Důvodem je, že se aktuálně řeší novela zákoníku práce, která má do české legislativy transponovat směrnice Evropské unie o transparentním odměňování a platformové práci. V rámci novelizace dojde také právě k upřesnění definice závislé práce. „Zatímco my jsme prosazovali upřesnění toho neoptimálního stavu alespoň pro startupy, Ministerstvo práce a sociálních věcí chce situaci nakonec řešit komplexněji. Dává tedy nyní smysl počkat na finální znění jejich řešení, které projde parlamentem. V praxi pak uvidíme, jak to bude fungovat a zda to startupům opravdu pomůže, nebo jestli bude potřeba jednat o další úpravě,“ dodává Vicherek.