České dálniční známky patrně nebudou od příštího roku pravidelně zdražovat. Poslanecká sněmovna v dnešním úvodním kole podpořila vládní novelu, která ruší mechanismus každoroční valorizace cen zavedený předchozí vládou Petra Fialy (ODS). Ten dosud automaticky zvyšoval poplatky na základě růstu spotřebitelských cen a meziročního nárůstu délky dálniční sítě. Přestože opozice návrh kritizovala, nepodařilo se jí prosadit jeho zamítnutí ani vrácení kabinetu k přepracování. Předlohu nyní posoudí hospodářský výbor.

Pokud bude novela definitivně schválena, motoristé zaplatí za dálniční známky stejné částky jako letos. Roční známka vyjde na 2570 korun, měsíční na 480 korun, desetidenní na 300 korun a jednodenní na 230 korun. Zrušení valorizace však bude mít dopad na státní rozpočet. Podle důvodové zprávy přijde Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v příštím roce o přibližně 488 milionů korun a v dalším roce o asi 739 milionů korun. Pro letošní rok schválený rozpočet fondu přitom počítá s příjmem z prodeje známek ve výši zhruba 8,7 miliardy korun.

Zachování úlev pro alternativní pohony a diskuse o jednodenní známce

Vláda Andreje Babiše (ANO) se původně vedle zmrazení cen známek zavázala také ke zrušení slev ze základní sazby, které v současnosti platí pro vozy s alternativním pohonem. Od tohoto plánu však kabinet po debatě s Evropskou komisí ustoupil, jelikož by Česku hrozilo vracení části peněz z Národního plánu obnovy. Od příštího roku tak zůstanou v platnosti nynější úlevy. Na vozidla poháněná zemním plynem (CNG) nebo biometanem se vztahuje zhruba poloviční sleva, hybridní automobily platí přibližně čtvrtinu a plně elektrická či vodíková auta mohou jezdit po dálnicích zcela bez poplatku.

Hospodářský výbor by mohl novelu podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) doplnit o úpravu platnosti jednodenní známky. Ta by mohla od příštího roku platit plných 24 hodin od jejího zakoupení, nikoli pouze do půlnoci daného dne, jak je tomu v současnosti. Tuto iniciativu již dříve předložil Senát, poslanci ji ale dosud nezačali projednávat.

„Není naším cílem vybírat stále více peněz, ale hospodařit efektivněji,“ obhajoval zmrazení cen ministr dopravy Ivan Bednárik s tím, že páteřní dálniční síť je stále ve výstavbě a na řadě míst je kvůli tomu omezený provoz. Podle opozice jde však o nezodpovědný populismus. „Svévolně, úplně zbytečně a hloupě vytváříte rozpočtovou díru,“ reagoval předseda opoziční ODS Martin Kupka. Jako krátkozraký populismus v praxi vládní krok zhodnotil také Ivan Sviták (STAN).

Historie zpoplatnění: Od papírových kuponů po elektronický systém

Placení za užívání dálnic má v České republice tradici delší než 30 let. Poplatky prostřednictvím ročních známek schválila jednokomorová Sněmovna v květnu 1994 a platit se začalo 1. ledna 1995. Roční poplatek tehdy činil 400 korun pro osobní auta. Cena vydržela do roku 1998, kdy se zdvojnásobila na 800 korun. Mezi lety 2012 a 2023 pak cena celoročního kuponu zůstávala stabilně na hodnotě 1500 korun. Výraznější růst nastal až v březnu 2024, kdy známka zdražila na 2300 korun, loni v lednu na 2440 korun a letos na současných 2570 korun.

V roce 2000 byly vedle ročních zavedeny také krátkodobé známky (měsíční a desetidenní, později i jiné). Od března 2024 přibyla jednodenní známka, která původně stála 200 korun. Výrazným technologickým předělem byl rok 2021, kdy papírové (respektive plastové nalepovací) kupony definitivně nahradil elektronický systém. Ten slibovala koaliční vláda již v roce 2018. Po přípravách, které provázela kritika výběru dodavatele IT systému, provoz nakonec zajistil státní podnik Cendis a státní prodejní e-shop byl spuštěn 1. prosince 2020.

Zájem o dálniční známky dlouhodobě dosahuje vysokých čísel. V roce 2024 se prodalo 9,04 milionu kusů dálničních známek. Za první pololetí letošního roku pak stát prodal přes pět milionů dálničních známek v hodnotě 5,071 miliardy korun. Veškeré vybrané prostředky z prodeje kuponů využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb v zemi.