Kdo by hledal evropskou alternativu k americkým hot rodům, dřív nebo později by narazil na německého úpravce Brabus. Věnuje se zejména mercedesům a proslul něčím, co automobilka sama nikdy neudělala, ale co je očividně technicky možné – namontoval dvanáctiválec do sedanu třídy E. Dokonce ne jen do jednoho, nýbrž do dvou – Brabus E V12 bylo možné si koupit v generaci W211 i W212.

Stejný počet válců se v jeho dílně dostal také do CLS generací C219 a C218. Model měl název Rocket a v roce 2006 se stal nejrychlejším sedanem na světě s rychlostí 365,7 km/h. O dva roky později ho překonalo výrazně upravené BMW M5 s desetiválcem jménem G-Power M5 Hurricane RS, ovšem jen těsně – zvládlo 367,4 km/h.

Doba obřích spalovacích motorů je ovšem pryč, bohužel, a výkonovými králi se stávají elektromobily. Co to znamená pro rodinnou firmu z Bottropu, založenou Bodem Buschmannem v roce 1977? O tom se pro magazín Road & Track rozpovídal jeho syn Constantin, který otěže společnosti převzal v roce 2018.

O čtyři roky později spatřil světlo světa Brabus 820, první kreace tohoto úpravce, jejímž základem nebyl vůz značky Mercedes-Benz. Ještě v témže roce se představila první upravená motorka a Brabus Crawler, otevřená bugina, jejímž základem není nic menšího než Mercedes-Benz třídy G. A letos, teprve před několika týdny, odhalil model Bodo, který je založený na kupé značky Aston Martin.

Bez evoluce by firma totiž nemohla přežít. „Jsem velkým fanouškem mercedesů a vždycky jím budu. Spolupracujeme s nimi víc než kdy dřív,“ řekl Constantin Buschmann. „Mou prací ale je sledovat naše schopnosti a to mě nutí se ptát, proč čekáme na to, než Mercedes-Benz vypustí novou třídu S, místo abychom využili své schopnosti, sundali si klapky z očí a vyzkoušeli jiné věci? Jak by vypadala motorka od Brabusu?“ pokračoval s tím, že se firma klidně může zaměřit i na lodě nebo motorhomy.

„Luxusní výrobky fungují přes srdce, nikoliv přes hlavu. Vždycky jsou v tom emoce. Je to něco, čím se odměníte, něco, o čem víte, že signalizuje vaše postavení ve světě, váš vztah k sobě samému a k ostatním,“ vysvětlil a doplnil, že auta Brabusu cílí na to, aby zasáhly srdce zákazníka během první sekundy.

Proto není až tolik podstatné, zda je v útrobách dvanáctiválec, anebo elektrické ústrojí. „Nejsem proti elektromobilům. Štve mě, že to musím vysvětlovat, když vyrábíme elektromobily se Smartem,“ řekl Buschmann. „Zákazníci přicházejí a říkají, že pokud chtějí funkční, užitečný vůz, v němž mohou odvézt děti do školy či dojet do obchodu, dřív nebo později to bude elektromobil,“ dodal.

Tohle ale podle něj v podstatě není automobilová diskuse. Sice se probírají koně a rychlost a všichni chtějí co nejvíc, ale „v podstatě jde o rozhodnutí, jehož základem je, co ta věc dokáže zákazníkovi nabídnout“.

Přesto to neznamená, že by Brabus se spalovacími motory skončil. Jednak, budou tu s námi ještě mnoho let. Zmíněné bodo má pod kapotou dvanáctiválec a určitě není posledním spalovacím brabusem. A jednak, v příštím roce firma oslaví 50 let od svého založení a stává se, že přijde zákazník se starým vozem z 80. nebo 90. let minulého století a s požadavkem na renovaci nebo restomod.

„Prodáváme slib, pocit, pohled na svět, určitý styl, kterým se zákazník ve světě prezentuje. Někdo, kdo si dnes koupí bodo,“ ví, že Tesla Model S Plaid za zlomek ceny „ho porazí ve sprintu. To je pravda už tři nebo čtyři roky, ale nic to nezměnilo. Proč? Protože zákazníci kupují odkaz, signál. A říkají světu ‚Podívejte se na mě a na to, na čem mi záleží‘,“ uzavírá Buschmann.

Zdroj: Road & Track | foto, video: Brabus