Ruská válka proti Ukrajině po tomto týdnu přešla do další fáze – Spojené státy stahují zbytky podpory napadené zemi. USA k této kapitulaci přivedl prezident Donald Trump v touze vyhrát blížící se volby. Přinášíme přehledné sedmidenní shrnutí nejdůležitějšího dění v bojích na Ukrajině.

Válečná stezka je týdenní přehled dění v ukrajinské obraně proti ruské agresi. Doplňuje se s denním přehledem (Vývojem bojů). Přináší souhrn klíčových i očekávaných událostí, techniky i osobností v centru pozornosti. Každý týden přináší také tip na sbírku či projekt, jimiž lze napadené Ukrajině pomoci.

Nová fáze války: Ruská válka proti Ukrajině měla v posledním půlroce podobu konfliktu, kdy ani o jedné straně nešlo říci, že celkově postupuje (každá byla schopna postupovat lokálně), a hrálo se o to, zda ukrajinské obyvatelstvo vydrží čelit zjevnému válečnému zločinu – ruským leteckým útokům –, nebo dříve dojde dech ruské ekonomice.

Donald Trump nyní posunul dění na novou úroveň. Americký prezident, který vlivem růstu cen čelí riziku porážky republikánů v listopadových volbách do Kongresu, se rozhodl začít kupovat ruskou naftu (a tím začít platit ruskou agresi proti Evropě). Oznámil to navíc souběžně s jednáním ukrajinských představitelů v USA, které tím skončilo. A šokoval svět. Zase jednou.

„Dohoda Spojených států a Ruska o dodávkách nafty dává Moskvě legitimitu, zatímco na ukrajinská města dále padají bomby,“ komentovala Trumpův postup italská premiérka Giorgia Meloni.

Šéf Bílého domu se navíc rozhodl vybít si vztek na Ukrajině. Jejího prezidenta podle čím dál více svědectví osobně nenávidí.

Trump tvrdí, že zastavení ukrajinských útoků na ruské rafinerie by mohlo snížit světové ceny paliv (tedy zvýšit preference amerických republikánů).

To je přinejmenším sporné. Růst cen totiž jasně koreluje s Trumpovou agresí proti Íránu, ne s ukrajinskými útoky na ruské rafinerie, respektive ne s ruským zákazem exportu nafty (vydaným 8. července 2027).