O Vimperku se mluví jako o jedné z bran Šumavy, ale byla by škoda brát ho jen jako místo, kterým se projíždí dál do hor. V tomhle dílu seriálu Jeden den ve městě vám na Kudy z nudy ukážeme, proč stojí za to zastavit právě tady. Dopoledne se vydáte na zámek, který střežil Zlatou stezku, pak objevíte město knih, skla a příběh tiskaře Johanna Steinbrenera, projdete se mezi starými domy a den zakončíte v zeleni nebo na některém z vimperských vyhlídkových míst. Všechno je příjemně blízko – jen počítejte s tím, že Vimperk leží v kopcích a občas vás přiměje trochu zabrat.

Začněte tam, odkud je nejlépe vidět, že Vimperk vyrostl na strategickém místě. Zámek se zvedá na strmém ostrohu nad historickým centrem a jeho nejstarší části připomínají dobu, kdy tudy procházela Zlatá stezka, jedna z nejvýznamnějších středověkých obchodních cest mezi českými zeměmi a Bavorskem. Zlatá nebyla kvůli drahému kovu, ale kvůli bohatství, které přinášel obchod – zejména se solí.

  Gotický hrad tu vznikl v polovině 13. století. Postupně se rozrůstal, měnil majitele a získával nové opevnění. Kaplířové ze Sulevic jej propojili s městem a vybudovali předsunutou pevnost Haselburg. Nejstarší dochovanou částí původního hradu je Vlčkova věž, pojmenovaná podle válečníka Václava Vlčka z Čenova, který Vimperk spravoval v 15. století.

  Pozdější majitelé v čele s rodem Rožmberků proměnili hrad v pohodlnější renesanční sídlo. Nejvýraznější stopu tu zanechali Novohradští z Kolovrat, za nichž vznikly vzácné nástěnné malby a malované záklopové stropy. Právě renesanční interiéry dnes patří k největším pokladům vimperského zámku. Ten se po rozsáhlé obnově v roce 2021 znovu otevřel návštěvníkům. Vybrat si můžete z několika prohlídkových tras: Horní zámek představuje renesanční proměnu sídla, okruh Středověk zavede do časů hradu nad Zlatou stezkou a Dolní zámek dovoluje číst ve stavbě jako v otevřené knize. Obnova zámeckého areálu přitom dál pokračuje.

Na zámku sídlí také Muzeum Vimperska. Není to pouhý doplněk zámecké prohlídky, ale dobrý klíč k celému městu a okolní Šumavě. Expozice nazvaná Vimpersko osmnáctkrát jinak představuje region z různých úhlů a připomíná Zlatou stezku, šumavské sklářství, knihtisk, turistiku, sport i život v šumavském pohraničí.

  Právě tady si nejlépe uvědomíte, kolik různých příběhů se v malém horském městě potkává. Vimperk nebyl jen správním a obchodním centrem, ale také jedním z míst, kde se velmi brzy prosadil knihtisk. Už roku 1484 tu působil tiskař Johann Alacraw a vznikly zde vzácné prvotisky. O několik století později pak město proslavil muž, jehož knihy, kalendáře a modlitební knížky putovaly do celého světa.

  Prohlídku zámku a muzea je dobré naplánovat podle aktuální návštěvní doby. Jednotlivé okruhy mají rozdílné časy a mimo hlavní sezonu může být nabídka užší; zámek Vimperk ale patří k památkám, které návštěvníky vítají také v zimních měsících.

Ze zámku se vydejte dolů do historického centra. Cestou se začne odvíjet příběh, který by klidně mohl být šumavskou obdobou baťovského Zlína. Jeho hlavní postavou je Johann Steinbrener, knihař, nakladatel a podnikatel, díky němuž se jméno Vimperka dostalo do Evropy, Ameriky i dalších částí světa.

  Steinbrener se narodil roku 1835 v domě ve svažité dnešní Steinbrenerově ulici. Vyučil se knihařem, zkušenosti sbíral v Rakousku a Německu, ale vrátil se domů a otevřel si malé knihařství a obchod. Rodný dům se podle domovního znamení nazývá U Slona a právě tam začala podnikatelská cesta, která postupně změnila celé město. Po požáru v roce 1861 Steinbrener podnik obnovil a dál rozšiřoval. Na břehu Volyňky vyrostla Steinbrenerova tiskárna, která produkovala kalendáře, modlitební knihy a další levné a dostupné tiskoviny v mnoha jazycích. Vimperské knihy mířily do evropských zemí, Spojených států, Latinské Ameriky i na Filipíny. Na svou dobu šlo o mimořádně moderní podnik, který dokázal spojit masovou výrobu s odbytem na vzdálených trzích.

  Steinbrenerovi ale nestavěli jen továrny. Budovali také obytné domy pro zaměstnance, vily, sociální zařízení a penzijní dům. Část vydělaných peněz vraceli zpět do města a péčí o zaměstnance v mnohém připomínali pozdější baťovský systém. Proto se o Johannu Steinbrenerovi někdy mluví jako o šumavském Baťovi. Slavnou tradici připomínají domy spojené s rodinou i informační tabule rozmístěné po městě. V podzemí barokní radnice si navíc můžete zahrát únikovou hru Steinbrenerova záhada, která spojuje historii vimperského knihtisku s luštěním úkolů. Podrobnosti a rezervaci zjistíte v městském informačním centru.

Zastavte se v parku Pivovarské terasy a po Steinbrenerově ulici pokračujte ke spodní části historického centra. Vimperk je město postavené ve svahu, a tak se připravte na schody, úzké uličky a nečekané průhledy mezi domy. Právě díky nim ale nepůsobí jako uhlazená historická kulisa, nýbrž jako město, které se po staletí přizpůsobovalo horskému terénu.

  Na konci Steinbrenerovy ulice stojí vzácné srubové domy z konce 18. století. Připomínají lidovou architekturu Šumavy a také velké městské požáry, po nichž se podoba Vimperka opakovaně měnila. Odtud se můžete ulicí Na baště a Kostelní ulicí vrátit směrem k náměstí. Cestou si všimněte Domu U jelena, jednoho z nejstarších vimperských domů. Jeho průčelí zdobí jelení hlava se skutečným parožím a nástěnná malba s legendou o svatém Hubertovi. Podobné detaily jsou přesně tím, kvůli čemu stojí za to ve Vimperku zpomalit a místo rychlého přesunu mezi památkami se chvíli dívat kolem sebe.

Srdcem historického centra je svažité náměstí Svobody. Jeho panorama určují dvě věže: jedna patří ke kostelu Navštívení Panny Marie, druhá samostatně stojící městské zvonici. Ta v minulosti plnila několik úkolů. Upozorňovala obyvatele na požáry a další nebezpečí, svolávala je k bohoslužbám a určovala rytmus městského života. Během komentovaných prohlídek se dá vystoupat nahoru a prohlédnout si Vimperk, zámek i okolní pásma Šumavy z ptačí perspektivy. Nabídka prohlídek se mění podle sezony, proto je dobré ověřit si termín předem v informačním centru.

  Po procházce centrem přijde vhod oběd, káva nebo něco sladkého. Restaurace a kavárny najdete v okolí náměstí i v dalších částech města, zastavit se můžete i v Šumavském pivovaru. Vimperk není velký, a tak se po obědě snadno vrátíte k programu, aniž byste půl dne strávili přesuny.

Odpolední program si můžete zvolit podle nálady a počasí. Nejblíž historickému centru leží arboretum lesních dřevin, založené v první polovině 20. století. Nabízí klidnou procházku mezi domácími i cizokrajnými dřevinami a příjemnou změnu po dopoledni stráveném v zámeckých interiérech a městských ulicích.

  Milovníci středověku mohou zamířit k Haselburgu, předsunutému opevnění vimperského hradu. Mohutná válcová věž připomíná dobu, kdy bylo třeba chránit nejen sídlo, ale i důležitou obchodní cestu a celé město.

  Rodinám s dětmi se bude hodit výlet k areálu Vodník. Odtud vede lesní cesta směrem k Brantlovu Dvoru, doplněná naučnými zastaveními. Děti mohou hledat lesní zvířata a zkoušet odhadovat vzdálenosti a výšku, zatímco dospělé potěší výhledy na město a zámek. Celý úsek z Vodníku na náměstí měří přibližně dva kilometry; cesta ale není vhodná pro kočárky a za deště může být blátivá.

  Vimperk nabízí také čtyřkilometrový vycházkový okruh městem, který propojuje hlavní památky, srubové domy, zámek, arboretum a další zastávky. Trasu lze zvládnout s kočárkem, na kole i se psem na vodítku, takže může posloužit jako jednoduchá kostra celého dne.

Většina zajímavostí leží v poměrně kompaktní části města, ale kvůli kopcovitému terénu se vyplatí dobře zvolit výchozí místo. Parkovací plochy najdete v širším centru i poblíž zámku; konkrétní možnosti, dopravní omezení a veřejné toalety zobrazuje mapa městského turistického portálu.

  Po městě se pak nejlépe pohybuje pěšky. Počítejte ovšem s výrazným převýšením, dlažbou a několika strmějšími úseky. Pohodlné boty jsou ve Vimperku důležitější než přesný časový plán.

Jeden den ve Vimperku snadno proměníte v celý víkend. Město je skutečně jednou z bran Šumavy a v jeho okolí najdete známé turistické cíle, tiché lesní cesty i místa s neobvyklými příběhy.

• Za šumavskou klasikou se vydejte do Boubínského pralesa. K nejoblíbenějším cílům patří Boubínské jezírko a naučná stezka kolem jádra pralesa.
• Krásné lesní koupání nabízí vodní nádrž Kramata kousek za městem.
• Zajímavým pěším cílem je Vlčí kámen, připomínající místo, kde byl roku 1874 zastřelen poslední vlk na Šumavě. Delší trasa vede přímo z Vimperka, kratší variantu můžete zahájit u železniční zastávky Lipka.
• Na výlet s výhledy láká rozhledna na Mařském vrchu. Nedaleko najdete také zvláštní kamenné moře, které dodává místu téměř horskou atmosféru.
• Za zaniklými vesnicemi, rašeliništi a příběhy šumavského pohraničí se vydejte směrem na Kvildu, Borová Lada a Bučinu.
• Když vás lákají technické památky, projděte si okruh kolem Vimperka. Cestou objevíte železniční viadukt, vodárnu a další stavby spojené s rozvojem města.
• Rodiny s dětmi mohou projít Cestu lesních skřítků, navštívit areál Šumavous, Brautfergerův dvůr a stanici pro handicapovaná zvířata.
• Milovníci knih si mohou pobyt naplánovat na dobu festivalu Šumava Litera, který připomíná literaturu spojenou se Šumavou a uděluje Ceny Johanna Steinbrenera.

  Vimperk možná nepatří k městům, která vás dostanou na první pohled. O to příjemnější je chvíle, kdy se před vámi postupně otevře: jako stará kniha, v níž se střídají příběhy obchodníků na Zlaté stezce, renesančních šlechticů, tiskařů, sklářů i lidí, kteří dnes městu vracejí život. Až příště zamíříte na Šumavu, neprojíždějte kolem. Tentokrát se ve Vimperku zastavte.

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.

prohlídka zámku, muzeum knihtisku, úniková hra, vyhlídková místa, arboretum, lesní stezka, srubové domy