Tři největší italské odborové konfederace na konci července ohlásily bezprecedentní úspěch. Odbory podepsaly kolektivní smlouvu s Amazonem, která se vztahuje na všech jeho 57 poboček po celé zemi, kde americká korporace zaměstnává 19 tisíc lidí. Dohoda přináší zlepšení ve třech hlavních oblastech. Za prvé upravuje, jak může firma používat dohled z kamer. Vedení nově nesmí používat záznamy k disciplinárním postihům pracujících. Za druhé umožňuje pracujícím flexibilnější čerpání rodičovské dovolené. A za třetí zvyšuje kompenzace v případě závažné nemoci – Amazon by měl zaměstnancům vyplácet plnou mzdu po dobu 18 měsíců.

Dohoda představuje výjimečný úspěch, protože Amazon je – nejen v USA, ale i v Evropě včetně Česka – proslulý svým odporem k samotné existenci odborů na svých pracovištích, natož aby je uznával jako partnera při vyjednávání o smlouvách. Jen loni utratil 26 milionů dolarů za služby firem, které se specializují přímo na rozbíjení odborů. „Amazon se dlouhé roky po celém světě mimořádně úspěšně vyhýbá kolektivnímu vyjednávání. Bohužel to na mnoha pracovištích po celé Evropě stále platí. Itálie však tento trend narušuje a ukazuje, čeho je možné dosáhnout,“ stojí v prohlášení Evropské federace pracovníků v dopravě.

Podepsaná dohoda se vztahuje na obě dceřiné firmy italského Amazonu. Jedna zaměstnává lidi ve skladech, druhá zase řidiče, jde tedy o dvě odlišné profese. Jednota ve vyjednávání jim ale dala větší moc. Na jednotlivých pracovištích pak dohoda umožňuje místním odborům vyjednat ještě lepší podmínky. Součástí smlouvy je také příslib pokračování jednání příští podzim. A právě tato „normalizace odborů“ představuje v kontextu Amazonu zásadní průlom.

Například ve Francii je takové jednání povinné ze zákona, ale kvůli slabé pozici tamních odborů nepřináší zásadní zlepšení. Stejnou legislativu má například Švédsko. Tam si Amazon při vstupu na trh radši práci ve skladech rovnou objednal u místní firmy. Ta se řídí zákoníkem práce, a pracující tak mají stejné podmínky jako ostatní v daném odvětví. Naopak v Německu Amazon svou povinnost jednoduše nedodržuje. Italští pracující v Amazonu jsou tedy první, kdo si kolektivní smlouvu v takovém rozsahu vybojovali sami. O uznání role odborů svědčí i fakt, že Amazon v prohlášení přímo používá slovo odbory, čemuž se v dřívější komunikaci vždy vyhýbal a preferoval spojení „zástupci zaměstnanců“.

Amazon platí za jednu z nejmocnějších korporací současnosti. Jeho byznysový model rychlého doručování stojí na algoritmickém řízení a brutální efektivitě, která omezuje práva pracujících i na úkor jejich zdraví. V amerických skladech Amazonu dochází dvakrát častěji k pracovním úrazům než v jiných skladech. A to za mizernou mzdu: třetina až polovina pracovníků musí pobírat sociální dávky. Situace v Itálii nebyla o mnoho lepší. „Doba doručení není realistická a určuje ji algoritmus. To nás nutí riskovat životy a porušovat dopravní předpisy,“ popisoval pracovní podmínky jeden z řidičů v roce 2021.

Přivést jednu z nejmocnějších korporací současnosti k jednacímu stolu trvalo dlouho. A vyžadovalo to největší páku, kterou pracující mají – stávku. Amazon v Itálii působí od roku 2011. První stávka proběhla ve skladě v Piacenze o šest let později. Ve stejném skladě stávkovali 13 dní i na jaře 2020, kdy se rozbíhala koronoavirová pandemie, která byla v té době nejvíce smrtící právě v Itálii. Až po této akci Amazon začal dodávat pracujícím roušky, rukavice a zavádět další zdravotní opatření.

Po lokálních akcích s částečnými ústupky přišla velká jednodenní stávka na jaře 2021. Ta nebyla omezená na jeden sklad, ale účastnili se jí pracující napříč celým logistickým řetězcem – od lidí ve skladech až po řidiče menších firem, od kterých Amazon objednává služby. Podle odborů se do této stávky zapojilo až 40 tisíc lidí. Například v Lombardii to bylo 90 procent pracujících, takže firmu na 24 hodin vyřadili z provozu. Amazon čísla sice zpochybňoval, ale faktem je, že po stávce usedl k jednacímu stolu. Výsledkem byl v září 2021 podpis „protokolu“, který částečně zlepšoval některé podmínky a položil základy kolektivního vyjednávání. I tak ale pracující museli firmu vracet k jednání pomocí dalších stávek – jako když loni před Velikonocemi stávkovalo 15 tisíc řidičů.

V mnoha ohledech jde ale o sklízení plodů ještě mnohem dlouhodobější práce. Velké odborové konfederace – především CGIL, historicky spjatá s italskou komunistickou stranou – začaly koordinovaně organizovat pracující v Amazonu po první stávce v roce 2017. „Úspěch nepřišel z ničeho nic. Na začátku nultých let začala logistika postupně nahrazovat ostatní výrobní odvětví. Tehdy jsme se rozhodli, že začneme organizovat pracující ve skladech,“ říká Luca Stanzione z CGIL. „Naše úspěchy jsou zásadní i proto, že nabourávají představu o logistice jako sektoru, který definuje prekarizovaná práce a málo lidí v odborech.“