Znáte ten moment, kdy poprvé zaslechnete písničku a připadá vám, jako by popisovala dost podobnou situaci, jakou zrovna prožíváte? Mě se tímto trochu mrazivým, trochu úlevným způsobem dotkl singl Love You Love You z právě vydané stejnojmenné desky kapely Zrní. Zachycuje pocity beznaděje z nešťastné lásky.

„Zatímco hraju tohle zoufalý divadlo, s otiskem prádelní šňůry na krku, nikdo mě nevidí, jenom pod lampou jako já opilí noční chodci. A vločky mizej a mizej, taky chci zmizet pryč,“ zpívá frontman Zrní Jan Unger o nesnesitelné osamělosti člověka se zlomeným srdcem. Sám se s ní potýkal na prahu dospělosti, stejně fatální se však může zdát, i když je vám přes třicet.

V refrénu pak Unger dochází k nadějnému uvědomění. „Love You, Love You, nakonec to dáš. Vločky se vracej a vracej, i ona se vrátí, jen bude mít jinou tvář,“ přináší vřelé objetí všem zklamaným romantikům. Rozchod s milovanou osobou sice nepřestává bolet, člověk si na něj ale najednou nepřipadá tak sám. Titulní song alba Love You Love You je navíc tak energický, že ze sebe tu tíhu můžete aspoň setřást tancem.

Třiačtyřicetiletý zpěvák se v něm vrací ke svému sedmnáctiletému já a poučen životem se ho snaží uchlácholit, že