Vítězem dosavadních jednání o návrhu státního rozpočtu na příští rok je šéf rezortu obrany Jaromír Zůna (za SPD). Ze středeční večerní schůzky s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) odcházel nadmíru spokojen. Oproti letošku si má armáda polepšit o více než 36 miliard korun.

Přidáno dostanou také ministři dopravy a zdravotnictví Ivan Bednárik (za SPD) a Adam Vojtěch (ANO). Poraženého člena vlády, jemuž by Schillerová zásadně seškrtala jeho požadavky, zatím debaty o finančním plánu nemají. Výši předpokládaného rozpočtového schodku ale ministryně stále nezveřejnila.

„Splníme naši zákonnou povinnost, to znamená vydávat na obranu dvě procenta HDP na obranu,“ řekl Zůna. Tento strop ale odpovídá dřívějšímu cíli NATO, který v minulém volebním období tehdejší vláda s podporou hnutí ANO zakotvila do zákona. Kabinet Petra Fialy však navzdory svým slibům dvouprocentní limit nakonec nedodržel.

Aliance přitom už od loňska požaduje po svých členech, aby do roku 2035 vydávali čistě na obranu 3,5 procenta HDP. Dalších 1,5 procenta HDP má směřovat do dopravní nebo zdravotní infrastruktury pro vojáky.

Ministr obrany označil rozpočet rezortu na příští rok za „silně proinvestiční“. Podle něj zahrnuje plánovaný nábor tisícovek nových vojáků i zajištění těch stávajících. Pokračovat bude také modernizace armády a související splátky už podepsaných akvizic. Mezi největší patří nákupy amerických nadzvukových letounů F-35, nových německých tanků Leopard 2A8 a švédských bojových vozidel pěchoty CV90. Jen tyto tři projekty budou ve finále stát zhruba čtvrt bilionu korun.

S dalšími penězi vláda počítá v rámci zmíněného 1,5 procenta HDP na různá zařízení související s obranou a bezpečností. Tyto prostředky jsou podle Zůny v jiných rozpočtových kapitolách. „Bereme obě dvě tyto položky rovnice NATO velmi vážně,“ zdůraznil.    

Ještě v červnu však Zůna netušil, kolik dostane. „Máme variantní rozpočet pro situace, kdy by bylo hodně dobře, pouze dobře nebo případně nedobře,“ řekl tehdy e15.

Příští rok má mít tedy obrana k dispozici 191 miliard korun. Letos hospodaří se 154,8 miliardy korun. To je zhruba 1,8 procenta HDP.

Šéf rezortu dopravy Ivan Bednárik (za SPD) je na tom i nadále podobně, jako byl před prázdninami Zůna. Ze strany Schillerové byl nicméně ujištěn, že si polepší. „Shodli jsme se na tom, že národní zdroje na dopravní infrastrukturu budou vyšší. Přesná částka ale bude záležet na konečné podobě státního rozpočtu,“ řekl.

Letos putuje na dopravní stavby 169,3 miliardy korun. Prioritou investic v příštím roce bude páteřní dálniční síť, dodal Bednárik.

Kabinet rovněž slíbil navýšit slevu na jízdném ve veřejné dopravě pro seniory a studenty. Nyní hradí 50 procent z jízdného. Letos ale na splnění závazku nedojde. Jak to bude v příštím roce, Bednárik aktuálně netuší.

Spokojený může být i ministr zdravotnictví Adam Vohtěch (ANO), který ve srovnání se svým původním návrhem získá několik miliard korun navíc. Letos má k dispozici 12,7 miliardy. Nárůst prostředků Vojtěch využije na modernizační projekty, například ve fakultních nemocnicích v Hradci Králové, Olomouci, moravskoslezském onkologickém centru v Ostravě a v dětských psychiatrických nemocnicích v Opařanech a v Lounech.

„Některé investice, které jsme řešili, nebudou financovány, protože ještě nejsou v dostatečné míře přichystány,“ podotkl. Peníze tak nepůjdou ani do přípravy nové velkokapacitní nemocnice v Praze.