Na co se v rozhovoru ptáme:

• Co konkrétně vadí Syndikátu novinářů na postupu ministerstva zahraničí a Petra Macinky?
• Proč vyzývá média k bojkotu akcí MZV?
• Jak by mohl takový bojkot vypadat?
• Jakou reakci vládního rezortu by Šuláková očekávala?

Můžete popsat stanovisko Syndikátu novinářů ČR k pátečním událostem na ministerstvu zahraničí?

Nám nejde jenom o Deník N, ale o princip jako takový. Politici si nemohou vybírat, určovat a škatulkovat média podle toho, jak se jim líbí, nebo nelíbí. Podle toho, jaké jim kladou otázky, a podle toho, jak si myslí, že jsou pro ně užitečná, nebo neužitečná.

To je základ a má to daleko širší rozměr. To je za nás první rovina toho problému.

Druhá je škatulkování a zařazení Deníku N do kategorie takzvaných konspiračních a alternativních médií, což nám připadá naprosto scestné. Takové hodnocení musí vycházet z nějakých objektivních, odborně obhajitelných a přezkoumatelných kritérií. Taková kritéria nejsou nebo přinejmenším nejsou veřejně známá, a pak jsou na místě pochybnosti, jestli stát postupuje vůči všem médiím stejně. A my víme, že nepostupuje.

Vyzvali jste k novinářskému bojkotu mediálních akcí ministerstva zahraničí. Proč jste se rozhodli právě pro takto razantní krok?

Víte, kolegové z rozhlasu v Polsku mi dnes položili otázku, jestli nepovažujeme výzvu k bojkotu, který je tedy vázaný na omluvu a nápravu, za předčasnou. Jestli pořád nevede cesta smírnějším směrem. Byla zde výzva šéfredaktorů (reagovala rovněž na odepření přístupu pro Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci MZV, pozn. red.), ke které jsme se tenkrát také připojili, ale ukazuje se, že nefunguje.

Pan Macinka něco slibuje a v reálu to vůbec nedodržuje. Vlastně v daném okamžiku praktikuje